Belle

Belle je jedním z těch filmů, které se opírají o životy skutečných lidí z minulosti a skrze něj vyprávějí takový příběh, který je důležitý dnes. Nejsou v něm tedy důležitá fakta 1:1, ale poselství. Dido Elizabeth Belle (1761–1804) skutečně žila a dohledat také můžeme společný portrét s její sestřenkou Lady Elizabeth Finch-Hatton (1760-1825), který hraje určitou roli v tomto filmu. Přesto je výsledkem průměrný film s neskutečně špatným závěrem. Konec nemá daleko k přeslazenému kýči, bohužel. Ale to připisuju tomu, že se během pár let téma Belle naprosto vyčerpalo. Po výstavě dvojportrétu v Kenwoodu v roce 2007 vyšlo nejméně 6 knih a 7 dalších dramatizací, ať už pro film nebo divadlo. Není možné v tak krátké době jeden životopis přepisovat tolikrát, aniž by se úplně nerozmělnil. (25.03.2024)

Úžasný film. Něco tak anglického jsem už dlouho neviděl ! Je to film z doby, kdy Anglie byla skutečnou velmocí a vládla mořím. Osmnácté století bylo z hlediska etikety pro šlechtu velice komplikované. Kdo o tom něco ví, musí se až děsit jak se člověk musel složitě učit všechny ty protokoly kdy ten a ten člověk v tom a tom postavení mohl tohle a tamto už nesměl. Zapomenout něco z toho či chovat se nepatřičně mohlo znamenat skandál a doživotní ztrátu cti. Šlechta si toho byla dobře vědoma a proto své děti už od útlého věku učila etiketě a předepsanému chování. O co více to musela mít složité mulatka v roli bohaté dcery anglického kapitána na jednom bohatém anglickém sídle, o tom se snad ani netřeba rozepisovat. Film se odehrává v době, kdy se navíc řešilo otroctví. Většina pokrokově smýšlejících lidí jej odsuzovala, otroci ale byli zároveň v rámci ekonomiky nezanedbatelná ,,komodita''. Svým způsobem se toto téma řeší i ve Vévodkyni (2008) a oba filmy mi přišly, že se skvěle doplňují. Ten závěr mi přišel trochu jako pohádka. Manželka nejvyššího sudího v té době mu jen asi hodně těžko mohla radit a ten závěr trochu připomínal nějakou pohádku. To je také důvod, proč jsem nedal pátou hvězdu. Ohledně zpracování ale nemám co vytknout a opravdu jsem si spokojeně mlaskal, protože takhle to prostě v roce 1790 v Anglii vypadalo. Opravdu jsem si užíval i skvělého Toma Wilkinsona, z něhož moudrost přímo čišela. Skvělá byla i hudba R. Potrmanové! Velká spokojenost! Dávám roční důchod 4 000 Liber! * * * * (03.10.2018)

„Koukni, tady na zdi visí takový zajímavý obraz – elegantní dáma a další elegantní dáma, jenomže ta je černá! Co za tím může být?“ Fascinující příběh černé lady je ale podaný bez velkých emocí. Je příliš uměřený. Navíc se mi zdálo, že vynechával důležité části příběhu a rovnou skočil k jejich vyřešení. Bezmocnost žen tehdejší doby – přitom obě byly velice privilegované, jen jedna neměla správnou barvu a druhá dostatečné věno – je podaný něžnými pastelovými barvami, jako ten jejich dvojportrét. SHRNUTÍ: Na klidné odpoledne k čaji. (17.08.2018)

Príjemný film, s hlbokými morálnymi myšlienkami. No tie boli bohužiaľ bezohľadne zadusené romantikou, ktorá z možnej hlbokej drámy robí obyčajný sladký film. Celkom milá Gugu Mbatha Raw sa snažila, našťastie ju zachraňovali E. Watson s T. Wilkinsonom, ktorí boli naozaj brilantní. Za jedno pozretie to určite stojí. (04.10.2014)

Docela se mi to zamlouvalo, ale na 4* to nemá díky své naivitě. Všechno bylo hrozně předvídatelné a přeslazené a skončilo to až moc dobře po všech stránkách na to, aby to byla pravda. Neříkám, že chci smutné konce, ale jako kromě smrti jejího otce někde na začátku filmu jsem tam nezaznamenala nějakou větší obtíž nebo něco tragického. Na jednu stranu se chovala jako v jejím postavení, ale na druhou to někdy zase přeháněla, i když na třetí to chápu, že si chtěla vytvořit respekt náležijící k jejímu postavení, ačkoliv ji většina vnímala jinak. No prostě jo jsem z toho celá pomatená, a nevím přesně, jak na Belle zareagovat. Každopádně to byl moc příjemný a dobrý snímek, který stojí za to vidět - ale jen jednou. (04.01.2015)