Mrchožrouti

Pro mě už trochu slabší z důvodu menšího hereckého stereotypu, který zde Belmondo předvádí - prostě mi to tak připadlo. Mrchožrouti se stále drží na slušné úrovni a fanoušci "bebela" nebudou mít asi jediný důvod, proč by šli pod pět hvězd. Já osobně jsem měl bohužel pocit, že už jsem to všechno jednou někde viděl.... a to v daleko lepším a ne až tolik ohraném podání. (24.09.2020)

Tenhle mrchožroutský film si na mě smlsnul. Vydržel jsem ho cca 40. minut, pak jsem to vzdal. Nedodívané a ani toho nelituji. Něco tak prasácky ubohého jsem dlouho neviděl. Pokud ve filmu, přes příšerný děj a zápletku číslo nula, došlo na nějakou akci, tak jsem se chlámal jak pominutý. Dotáhl jsem to ke rvačce legionáře Belmonda s nějakým druhým zavile se tvářícím legionářem. To se nedá popsat, to se musí vidět. Překližka přeražená o Belmondovu hlavu, do toho Krampolův jakože namáhaný hlas při rvačce a pak zvuky při úderech, jak když bušíte do něčeho, co spíše připomíná duté zdi než úder do těla a ještě i totálně asynchronní. Dál jsem neměl sílu. Film opravdu šílený a ani ten Belmondo si nezaslouží za svůj buldočí rypák ani tu jednu hvězdičku. 0% je odpovídající hodnocení francouzského válečného shitu. Nechápu, jak s touhle jakože klasikou a přitom starou hrůzou, někdo může být spokojený a novinky tady končí v podprůměru. Ach jo, mě to tady tak už neba. (04.08.2012)

Až se divím, že téměř 40 let po 2.svět.válce se ještě Henrimu VERNEUILOVI podařilo získat do této příjemné volovinky už 51.letého J.P. BELMONDA. On, který neměl nouzi o daleko lepší filmy se nechal přemluvit do této naivní oddychovky. Počátek filmu se mi velmi líbil, též mě zaujal (hlavně že Němce nadabovali herci, kteří buď Němci byli nebo ovládali jazyk perfektně s dobrým akcentem) to v každém filmu nebývá. Ale potom, když se začalo střílet z děla na hrad a Němci vůbec nereagovali, jsem pochopila, že se jedná o komedii. No dobrý, ale pro mě průměr. Že bych z toho byla "na větvi" to ani omylem. (19.08.2008)

O strastiplné cestě za zlatým snem - aneb nemálo cynické a zároveň humorné i poučné pojednání o tom, kterak se z původně bezúhonných a vcelku loajálních jedinců stanou snadno a rychle mrchožrouti. Stačí, když se naskytne příležitost - to ostatní už přijde tak nějak samo … asi to máme v genech … ;-) ... Pro pořádek bych měla ještě dodat, že i mrchožrouti mají svou morálku a své zásady - i když každý z nich je má nastavené jinak a chápe je po svém. A asi je zbytečné dodávat, že Jean-Paul Belmondo je neodolatelný, ať je kýmkoli. (28.04.2010)

V komediálním hávu se tu ve skutečnosti odvíjí celkem drsná moralitka, ale logika příběhu příliš volně povlává a konec je pro anti/hrdinu příliš easy, než aby se to divákům zarylo nějak nebezpečně hluboko do s/vědomí. Těžko se mi ale věří, že pouhé dva roky předtím Verneuil natočil Tisíc miliard dolarů, novinářský krimi thriller servírující divákům syrově a natvrdo svíravou analýzu role peněz v destruktivním mechanismu dnešní globální ekonomiky, sdělení, před kterým už nejde tak snadno uniknout jako tu. Teprve nad tím u tohohle filmu kroutím pobaveně hlavou. *~ (13.08.2023)