Mrchožrouti

Řekl bych, že jde vskutku o solidní válečnou komedii, jen kdyby tomu tak skutečně bylo. Některé pasáže jsou místy neskutečně nezáživně zdlouhavé, první polovina filmu je mnohem lepší, drsnější a údernější, než ta druhá – nejen díky úvodnímu masakru legionářů a pokusím dostat se z pekelné situace hrstce přeživších až po jejich touhu získat to zlato. Tady jsem se i zasmál tlouštíkovi na hajzlíku, přechytračení nepřítele atd…Potom to však začalo sklouzávat právě k té intrikánské komedii a to už jsem se moc nebavil. Některé postavy mi přišly neskutečně tupé. Jean-Paul Belmondo samozřejmě vládl nade všemi a podal slušný výkon, ale co se samotného příběhu týče, ten měl být o něco kratší…60% (02.04.2021)

"Mrchožrouti" jsou mojí láskou už od dětství. Přibližně od deseti let jsem si na oprýskané VHSce s nekvalitním obrazem z dob, kdy se TV Prima chytala dosti blbě, s velkou oblibou pouštěl tohle okouzlující chlapské dobrodružství plné napětí, černého až cynického humoru, rozpáleného Afrického písku a Jeana-Paula Belmonda. Kazeta se mi před pár lety zadrhla a pásek se zničil. Opětovné promítání filmu na TV Nova s úděsným dabingem, který nemilosrdně popravil všechny hlášky, bylo jen chabou útěchou. Až když jsem se dozvěděl, že film vyšel na DVD a kamarád pshimi mi potvdil, že vyšel s původním vynikajícím ČT dabingem (Krampol, Štěpnička, Moravec, Potměšil), neváhal jsem si vyprázdnit peněženku a pořídit si jej. A už od samého začátku, kdy legionáři přijíždějí do města kolem moře, mrtvých těl a spálených aut za zvuků nádherné hrdinské pochodové hudby, mé srdce zaplesalo. Jean-Paul Belmondo je neodolatelný. Jeho seržant Auganiére je sympatický bídák, dareba a hrdina v jednom. V každém případě ryzí Francouz. Nelze mu nefandit. Za zmínku též stojí hlavní záporák, zatvrzelý rotmistr ve skvělém podání experta na padouchy Michaela Constantina, tlustej zasranej kanonýr Jacquese Villereta a neodolatelně krásná žena ředitele banky Marie Laforet. Ryzí dobrodružství a nejlepší film Henriho Verneuila. Film, který dokáže i na bůhví kolikáté potěšit. (25.10.2004)

Tenhle mrchožroutský film si na mě smlsnul. Vydržel jsem ho cca 40. minut, pak jsem to vzdal. Nedodívané a ani toho nelituji. Něco tak prasácky ubohého jsem dlouho neviděl. Pokud ve filmu, přes příšerný děj a zápletku číslo nula, došlo na nějakou akci, tak jsem se chlámal jak pominutý. Dotáhl jsem to ke rvačce legionáře Belmonda s nějakým druhým zavile se tvářícím legionářem. To se nedá popsat, to se musí vidět. Překližka přeražená o Belmondovu hlavu, do toho Krampolův jakože namáhaný hlas při rvačce a pak zvuky při úderech, jak když bušíte do něčeho, co spíše připomíná duté zdi než úder do těla a ještě i totálně asynchronní. Dál jsem neměl sílu. Film opravdu šílený a ani ten Belmondo si nezaslouží za svůj buldočí rypák ani tu jednu hvězdičku. 0% je odpovídající hodnocení francouzského válečného shitu. Nechápu, jak s touhle jakože klasikou a přitom starou hrůzou, někdo může být spokojený a novinky tady končí v podprůměru. Ach jo, mě to tady tak už neba. (04.08.2012)

Velké zklamání. Jediné, co bylo na Mrchožroutech dobré bylo krásné prostředí Afriky a scéna, kdy bankéřova manželka komentuje smrt svého muže, který se vymočil na dráty vysokého napětí: "Konečně s tím svým pindíkem něco dokázal..." Jinak to byla opravdu bezbřehá nuda, vojenské scény byly do všechny do jedné kravina, vojáci stříleli jako když sousedovic Pepánkovi povolí svěrače, Belmondo byl otravnej jak dyzentérie, zkrátka nemělo to grády. (20.12.2009)

Jedna z nejlepších Belmondových chvil dle mého názoru. Aneb jak se dá podat válečná akce se spoustou svalnatých chlapáků humorně i bez hlášek sušších než vyprahlá tuniská poušť. Ale i tak se zde najdou momenty kvalitního válečného dramatu. Úžasný protipól vůči mně známých Kellyho Hrdinech pouze z doslechu a vytvořených za velkou louží. Pohodička, klídek, tabáček, kvalitní hudba, tank a spousta zlata. Co víc si přát? (11.04.2005)