Opice v zimě

"Bídně piješ - bídně se opiješ!" Krásný tragikomický film z prímorského prostredia západného Francúzska. Aj napriek smutnej téme alkoholizmu by som snímku úplne nenazval psychologickou drámou, dokonca aj v úvodnej "kapitoly" z obdobia 2. svetovej vojny to len prekypuje absurdným humorum: hlavne scéna, keď pán Albert v podaní majstrovského Jeana Gabina zaháňa pitím v sklepe pocity hrôzy z okolo padajúcich výstrelov a to jednou sklenkou za druhou. Osudové stretnutie bývalého alkoholika po rokoch s mladým svojráznym pijanom avšak neznamená pre neho iba nežiaduci návrat k "metle ľudstva", ale súčasne možnosť nad bilancovaním, zmierením sa s vlastným osudom. Film je to vďaka skvelo napísaným dialógom nielen miestami vtipný, ale aj dojemný, v momente bujarej oslavy s polnočným ohňostrojom možno až trochu príliš optimistický. Záverečný pocit premárnenosti i nostalgie u hlavného hrdinu hovorí ale za všetko... Celkovo by som vedľa J. Gabina vyzdvihol aj mladého Jeana-Paula Belmonda v jednom zo svojich (podľa mňa) najlepších výkonov a nádhernú kameru, ktorá na čiernobielom obraze do filmu vnáša priam poetické kúzlo. 95% (01.11.2018)

Tenhle film nám asi nechce říct nic jiného, než že život stojí za to žít, že každý to umíme jinak, a někdo je rád, že je rád. Žít a nechat žít. Každý jsme nějaký. Krásné setkání starého alko-matadora s alkoholikem v plném rozpuku. Pro oba je ta srážka velikým přínosem a vítězstvím nad sebou samým. Smíření se sebou samým, to je oč tu běží. Vynikající Gabin i Belmondo. 90% (28.02.2016)

Dávní barrandovští dramaturgové věděli, které filmy vybrat a kterým se raději vyhnout. Ani možnost vidět JPB a Gabina pohromadě (a chlastat) nevyváží fakt, že film je kokotina. Nejvíc se mi líbil Josef Carda v dabingu Modrovouse, kramáře a obchodníka. Pavel Rýmský výborně chraplákem namluvil Gabina, a kupodivu mi nevadil ani Lněnička na Belmondovi. Ale scénář je zoufalý, a asi mám odpor k filmům, opěvujícím ožralky. Normandie musí být za trest. (01.05.2023)

Tak na začátek by se možná mohla uvést jedna zajimavost. V době premiéry se film dokonce potýkal s cenzurou kvůli tehdejší ministryni zdravotníctvi, která film považovala za oslavu alkoholismu a chtěla ho stáhnout z distribuce. Och, z dnešního pohledu již velmi úsměvné. I když Opice zobrazuje alkohol minimálně na svou dobu velmi netypicky, snad právě o to více zajímavě. Sníměk alkohol výslověne nepropaguje, ale ani výslověně nemoralizuje . Spíše ho v tragikomickém svělte ukazuje jako dobrého sluhu a špatného pána, kdy nějaká ta sklenka dodává hlavní dvojici novou chuť do života, , odproustění se od reality, což si ale pak často nese své hořke následky. Ale ve své tragikomické poetické vnitřní snílkovité krásné atmosféře a v poklidném vyprávění malých lidských radostí a dramat je právě Opice jedinečná stejně jako v neposlední řade na první pohled nesourodou hlavní dvojící. Bývalého alkoholika se současným ve scénáři a vyzralého Jeana Gabina se začínajícím Jeanem-Paulem Belmondem na plátně, kdy je opravdu poznat, že si vyjímečně Gabin s Belmondem sedl i během natáčení a oba pánové ze sebe podali to nejlepší. Ze začátku to nevypadalo na nic přelomového, zobrazení války v černobilém filmu (navíc za využití zadních projekcí), už je přece jen trochu pasé, ale od časového skoku začaly postupně vynikat ony zmíněné nenápadné klady. I když se v ději na první pohled nic nedělo, atmosféra byla velká a pak to třeba zakončila velká akce s ohňostojem a dojímavé finále s holčičkou. I když jsem si třeba říkal, že, některé vesnické postavy jsou trochu karikatury, pak se zase vyloupla jedna nádherná karikatura prodavače, který v zapadlém městě nadšeně vlastní věci po dávné popkulturní ikoně. Takže jo, ono tady prostě všechno tak nějak dobře šlo a i ta (byť ještě) černobilá kamera) tady občas byla svým způsobem poeticka. Nakonec mi tady ani nepříjde, že bych zamýšlenou pátou hvězdou nějak moc nadhodnocoval a rád ji dám. (10.04.2021)

Krásný, dojemný a nečekaně silný film. Silný a nezapomenutelný zážitek. Chvílemi velice dojemné, chvílemi k pousmání. Poutavá černobílá syrovost smíchaná s alkoholovou poezií. Sice nechápu, jak se takhle může někdo zřídit a přežít to, nicméně pánové to dávají tak věrohodně, že tomu snad uvěřím. Už úvodní nálet mě připoutal ke křeslu (na toto téma a téma války obecně jsem nějak citlivá) a celé mě to nepustilo ani o patnáct let později. Zůstala jsem celou dobu přikovaná, až jsem se z toho rozsvítila, jako ten ohňostroj ke konci. Zkrátka opomíjený zlatý klenot s osvědčeným Gabinem, který mne v této roli zaujal více než v jiných (asi proto, že byl trochu jiný), a mladý pan Jean-Paul Belmondo, který zde hraje ještě dosti civilně, nicméně jeho gesta a projev již předznamenávají jeho pozdější kariéru. Ale role mu skvěle sedne a je bezkonkurenční. Celkově směsice Verneuil, Magde, Gabin, Belmondo zafungovala naprosto bezchybně. A to víno s pivem, jak to zní hrozně, tak to snad zkusím. Dám vědět v PS... (11.08.2011)