Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Claude Brialy, Anna Karina, Jean-Paul Belmondo, Marie Dubois, Marion Sarraut, Jeanne Moreau, Dorothée Blanck, Catherine Demongeot, Karyn Balm (více)Obsahy(2)
Komedie ilustrující skutečnost, že vedle oficiální morálky existuje nejméně ještě jedna (ženská). Zasazuje se o přirozené právo žen bojovat vlastními zbraněmi. Karty jsou rozdány po klasickém způsobu: muž (Jean-Claude Brialy), jeho žena (Anna Karina) a jejich přítel (Jean-Paul Belmondo). Belmondovo filmové příjmení udává tradici, z níž Godardova jediná komedie vychází a kterou oslavuje: Lubitsch. Svým laděním se film Žena je žena nejvíce přiblížil poetice Jacquesa Demyho, jehož celovečerní debut Lola byl právě nadšeně přijat v kruhu modernistů francouzské nové vlny. Demy i Godard pracovali s týmž kameramanem, Raoulem Coutardem. Pro film Žena je žena si Godard od Demyho „vypůjčil“ ještě skladatele hudby a písniček Michela Legranda a tvůrce výpravy Bernarda Eveina. Krátká scéna s Jeanne Moreauovou dala příležitost k „neplacené reklamě“ pro další důležitý film sezony Jules a Jim. (NFA)
(více)Recenze (48)
Žena je žena už je po všech stránkách dospělejší Godardův film než jeho prvotina. Podobně jako byla U konce s dechem formální kinematografická revoluce, podobným směrem - byť umírněně - míří i Žena je žena. Zatímco U konce s dechem byl výrazný zejména blbnutím se střihem, i to se zde objevuje, více akorát zaujmou hrátky s audiem. Milostný triangl Brialyho, Belmonda a především vynikající Anny Kariny byl skvělý. ()
#238 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/854-a-woman-is-a-woman ()
Godardovy filmy nebudou pro mě. Dala jsem mu šanci, abych po smrti uctila jeho dílo a viděla už 4 filmy a nebyla to vůbec žádná sláva. Nezáživné, zmatené a k smrti nudné. Tato slova mě napadají, když se řekne Godard. Nemám moc chuť si pustit poslední vybraný film Žít svůj život. Ale jako výzvu si to splním. Mělo by to být jeho nej dílo. ()
Film o lasce a bez lasky. ()
Film rozvíjí jedno z témat U konce s dechem - nerozhodné ženy, které nevědí co vlastně chtějí a destruují tím své okolí. Zde tomu ale JLG nedává takovou váhu a spíše toto téma zlehčuje. Vrchol tohoto tématu nastane ve snímku Vivre sa Vie. Anna Karina tento typ žen hraje zcela přesně. Postava, kterou hraje JPB chce vidět v televizi U konce s dechem (to by znamenalo, že tento film je jakoby život), ale v následující scéně potká Jeanne Moreau a zeptá se jí, jak jde život s Julesem a Jimem (což znamená, že tento film není život ale život ve filmu). ()
Sedíš v temný místnosti. Zem tak trochu lepí a sedačky sou fakt nepohodlný. Vedle tebe, Jean-Luc Godard, šeptající, "Sem pořád tak chytrej, pořád tak důmyslnej", do tvýho ucha po dobu 80ti minut a ještě ti krade popcorn. ()
50 % ()
Žena je žena je pravděpodobně nejzábavnější a nejpřívětivější Godardův film. V rámci prvního období Godardovy tvorby (1960–67) vznikl relativně brzy, takže politické motivy v něm nehrají tak zásadní roli jako např. v pozdějším Víkendu, v Made in U. S. A. a samozřejmě v Číňance. Převažuje čistá radost ze hry s filmovým žánrem: hudební komedií. Při sledování je jistě výhoda, pokud jste alespoň rámcově obeznámeni s tím, jak vypadá americký filmový muzikál – vše na něj odkazuje a vše jej zároveň staví na hlavu (mám samozřejmě na mysli klasiky typu Zpívání v dešti, což je mimochodem jeden z Godardových oblíbených filmů). Velice poťouchlé a dost možná úplně geniální. ()