U konce s dechem

Belmondo v roli toho největšího filmového drsňáka zdobí dílko, které je naprosto neamerické, obzvlášť velmi vtipné dialogy (-jsem těhotná - říkal jsem ti, že si máš dávat pozor --- to v americkém filmu neuslyšíte) a které i 45 let po svém natočení zaujme a nenudí. 90% To nejlepší co jsem viděl na LFŠ v Uherském Hradišti 2005 (13.08.2005)

Godardův filmařský um je zde relativně snadno rozpoznatelný, neboť film svou kamerou a střihem připomíná mnohem víc budoucí díla kinematografie, než ta předchozí. Také forma vyprávění, kdy hlavní zápletce (krádež + vražda) je věnován pouze začátek a konec, zatímco v drtivé většině stopáže se řeší existencionální romance, je poměrně inovativní (někdo by mohl použít i slovo "podvratný", neboť film se tváří jako krimi, ale přitom řeší něco jiného). Bohužel kromě technické stránky věci a frajerského Belmonda žvatlajícího cigárko, byl pro mě film absolutně nezajímavý a nudný. Zoufale jsem se prodíral všemi stupidními kecy o tom, kdo s kým a kdy se vyspí, až mě konečně zachránila vcelku povedená závěrečná scéna a přemýšlivý poslední záběr... 5/10 (12.08.2008)

Pre pochopenie (niektorých) Godardových filmov treba mať zrejme za sebou podrobné prednášky o francúzskej novej vlne. Berie si voľne zápletku a drsnú hlavnú postavu z filmov noir. Postava Jean Sebergovej je asi jediná, ktorej "psychologický profil" zaujme aj "normálneho" diváka. Godard predstavil nový mix zvuku, keď používa iba postsynchrony. Na výsledný dojem z filmu to nemá žiadny dopad. Takže Na konci s dychom je film pre filmových znalcov a fanúšikov tohto obdobia. (05.06.2012)

Slávny režisér nakrúti ďalší film. Okamžite sa naň vrhne celá kaviarenská intelektuálska smotánka a začína veľkolepý proces defragmentácie a interpretácie majstrovho diela. Interpretácie tak kreatívnej, že často je ňou sám majster prekvapený a priznáva, že pri nakrúcaní sa riadil intuíciou a pocitmi. Godardov film je z tohto druhu filmov. Čítal som množstvo článkov o ňom, ale videl som ho pred mnohými rokmi iba raz. Preto som bol zvedavý, ako sa na francúzsku novú vlnu pozerá senior, ktorý ju zažil v reálnom čase. Predovšetkým hviezdička dolu. Určite to nie je film, ktorý má pre mňa nespochybniteľnú hodnotu. Neupieram Godardovi obrovskú snahu nakrútiť film odlišný od filmov vznikajúcich v tej dobe, film, o ktorom sa budú viesť vášnivé diskusie. To sa mu podarilo, profesionalitu mu nikto nemôže uprieť. Horšie je to s výsledkom, najmä, ak sa na film pozerám dnešnými očami. Belmondov silený look parížskeho "štricáka", duchaplné sentencie deklamované v oblakoch cigaretového dymu určite inšpirovali časť vtedajšej mládeže. U mňa skôr neurčitý výraz tváre obvykle spájaný so slovami: "No dobre." Aj do budúcnosti však pre mňa ostáva svetlým zjavom filmu Jean Sebergová aj s postavou, ktorú stvárnila. (05.09.2017)

Hrozně rád bych tu ze sebe udělal přechytřelého ufona a müslitele, který hltal každý záběr této moderny a náležitě okomentoval novátorský střih, hluboké dialogy a nápaditě rafinovaný děj. Bohužel, musím odhalit své pravé já obyčejného kluka z malého města bez filosofického vzdělání na úrovni FFUK, kterému připadal debut Jeana-Luca Godarda jako usmolený paskvil bez špetky zajímavosti a bezbřehá nuda, a ve kterém se dozvíme pouze to, že "kameň drbe cyhlu" a "kdo se bojí, sere v síni". Oceňuji, že střihačovy běsy zřejmě měly vytrhnout děj z medového sevření, ale z mého pohledu to působilo spíše jako rušivý element. Snad mnou expresivně expresionisticky vyjádřené pocity z filmu neraní žádnou křehkou duši s jiným názorem, neb to rozhodně nebyl úmysl! Pouze jsem chtěl sdělit světu, že tento kult hodnotím jako unylou sračku. 30% (19.04.2017)