Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (458)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $300,257▐ režisérsky dosť pútavo a miestami aj odvážne na točené, dramaticky v celku zvládnuté, aj keď niekedy tie scény ktoré by mali poriadne s človekom zamávať sa až tak úplne nedostanú pod kožu, ináč postavy dobre zahrané v tomto smere som bol až milo prekvapený, až na výnimku Jiri Madla, ten proste s kamennou tvarou nevedel nikdy moc hrať, výhodou je že má takú úlohu ako má, kde samotný film až tak na jeho nevýraznosti netrpí, kamera a výpravnosť filmu na slušnej úrovni, štýlom prevedenia sa to chce vyrovnať Americkým produkciám, /videl v kine: 70%/ __moja recenzia ()
Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak... ()
Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. ()
Absolutní nesmysl. Tohle je jen další z řady vymývání mozku lidem. Neexistují žádné důkazy o tom, co se doopravdy dělo. Neexistují žadné důkazy o vyhlazení slovanstva. Existuji jen jací si svědkové, kteří ještě k tomu promluvili, až 60 let po válce, až když se to někomu hodilo. Lži a nesmysly. A ještě je filmovat. Propaganda jede ve velkém. ()
Galerie (125)
Zajímavosti (37)
- Režisér sa knihou Rudolfa Vrbu s názvom "Utiekol som z Osvienčimu" inšpiroval v mnohých detailoch i celých scénach, ale vo výsledku je film o niečom úplne inom. (gogo76)
- Jedná sa o prvý film československej produkcie, ku ktorému robil hudbu skladateľ svetoznámej spoločnosti Hansa Zimmera Remote Control Productions. (Macejko)
- Na snímku se podíleli Andy a Wanda Hrycovi i přesto, že si Andy před lety řekl, že už se svou dcerou nechce mít po této stránce nic společného. „Po spolupráci s ňou na muzikáli Producenti som sa zaprisahal, že s ňou už nikdy viac robiť nebudem," přiznal v rozhovoru poe týdeník Šarm. (hippyman)
Vítejte v pekle na Zemi. Z koncentračního tábora Birkenau se vydává místenka bez možnosti návratu. Ti, kteří měli to štěstí a neskončili v přistavených pecích sežehnutí na popel, se podrobují nedůstojnému zacházení od nacistických zrůd. V horším případě hrozí smrt, v tom lepším je to bičování, které je na denním pořádku, a hrozí každému, kdo se jen nepatrně proviní proti přísně nastavenému vězeňskému řádu. Transportem smrti je sem poslána i mladá židovská dívka Colette Cohenová, která rázem přichází o svoji rodinu i ženskou důstojnost. Její nezlomná vůle po životě, a překvapivě i láska, ji pomáhá určitým způsobem se vyčlenit z toho pekla. Ano, i v takto nelidských podmínkách je možné prožít zamilovanost s mladíkem Villim, stiženého stejným osudem, a kterému nikdo neřekne jinak než "Malé pivo". A který nepřestal snít o útěku za svobodou do Kanady a lepším životě. Ten o těchto útrapách později v exilu sepíše působivou autobiografii. Osudy těch, kteří byli vystaveni nekonečným útrapám v koncentráku, mapuje ambiciozní koprodukční drama scenáristy a režiséra Milana Cieslera, které vychází z románové předlohy slavného spisovatele Arnošta Lustiga. Dovedně využívá stísněnost daného prostředí, velmi věrně a bez příkras se podařilo zachytit špinavou nehostinnost prostředí lágru s množstvím nepříjemných scén, které občas nemají plnou intenzitu, ale většinou mají to, co se od nich očekává, a s divákem otřesou. Z hlediska hereckých výkonů všichni bez výjimky odvádějí více než nadprůměrné herecké výkony, a to včetně Jiřího Mádla, který nemusí každému do podobného syrového dramatu, zachycujícího hrůzy války, sedět. Je nespornou výhodou, že ne vždy byla právě na jeho postavu cílena pozornost. V pokročilém věku ji už hrál stejně někdo jiný, stejně jako Colette. Z hereckých výkonů dominoval přece jen Michal Dlouhý, jehož krutý esesácký důstojník by si býval zasloužil větší prostor. Postsynchrony představují v českém filmu mnohdy bolavé místo, a ani tentokrát nelze přehlédnout jejich nevalnou technickou kvalitu. Tahají za oči a uši tím, jak text svým nekvalitním technickým provedením nesedí předabovanému herci v ústech. Je to důsledek toho, že film byl nejprve namluven v angličtině a později předabován do češtiny hlasy původních herců. Umělost dabingu se však přes všechnu snahu nepodařilo dostatečně odbourat. Filmu se dlouho dařilo nehrát příliš prvoplánově na city a z nejedné scény je cítit určité zvláštní odosobnění. Nejedna scéna z lágru na diváka zapůsobí tak, jak má. Ostatně jeho brány, kromě úvodu a konce filmu, divák neopustí, a tak má dostatek času na obeznámení se s jednotlivými postavami, k nimž spíše výjimečně najde něco jako vřelý vztah, a mnohem lépe film působí v rovině nezaujatého pozorovatele, což je na takový typ snímku neotřelé a originální. Závěr filmu už dal průchod emocím, které jsou trochu z lacinějšího ranku, ale to už je individuální a každý ho tedy může prožívat po svém. Filmu citlivý a neotřelý přístup nechybí vzhledem k mírně obehranému tématu. A je to navíc snímek zručně natočený, vyvážený, opatřený kvalitním hudebním doprovodem, výpravou, střihem a výbornou a občas až poetickou kamerou, podobnou té, kterou ve svých filmech využíval např. Vojtěch Jasný. Je tedy nanejvýš s podivem, že u tohoto snímku nedošlo k výraznému sběru trofejí na Českém lvu. Nevím, čím si vysvětlit nedostatečný zájem akademiků k tak reprezentativnímu filmu stran uměleckých a technických kvalit, které často českým filmům z posledních let chybí. Hanba by je měla bičovat tak, jak hlavního hrdinu nacističtí dozorci. Film samozřejmě stojí za vidění a je jedním z nejlepších českých filmů, které byly za poslední dobu k mání v kinech, i když chápu, že v televizi bude po něm větší poptávka. 80% () (méně) (více)