Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (460)

marhoul 

všechny recenze uživatele

Nemusím zdůrazňovat úctu, kterou chovám k tématu, k panu Lustigovi, k lidem, kteří v jedné z nejotřesnějších světových epizod zemřeli, či tuto nepředstavitelnou hrůzu absolvovali a přežili. Také jistě nemusím zmiňovat opovržení nad všemi, kteří se na tom podíleli, či jsou dokonce skvrnou na dějinách lidstva okouzleni i v současnosti. Těžko se kritizuje film, který pojednává o nepopsatelné bolesti, nicméně máme tady hodnotit film, čili směle do toho. V letech minulých jsem to dvakrát přepla už během úvodní návštěvy v bytě v NY. To se nedalo. Včera, snad jen proto, že jsem cosi psala, jsem se v podstatě náhodou dostala až na „bojiště o přežití“ a nakonec jsem to dala celé. Beztak jste to viděli, čili následující spoilery snad nezpůsobí někomu újmu. Colette- překrásná baba, role se zhostila výborně. Jiřík, zde povětšinou kritizovaný-ačkoli typově neodpovídal roli, do níž byl obsazen, nemám s ním problém. Osobně se domnívám, že ten se režíroval sám. Petr Vaněk, jasná volba pro roli židovského vězně v koncentráku. Zuzuľa Mauréry skvělá, Helena Dvořáková luxusní, skopčák střílející z okna s muškáty, vcelku přesný týpek, bohužel tohle už známe ze Seznamu. Chápu že tyto věci se děly a že opakování je matkou moudrosti, však pokud to notoricky známe a jakože Schindlera neviděl málokdo, tak to na nás příliš velký dojem neudělá. Scénář. Tuhle knihu jsem nečetla, ale nějak mi neštymuje, že by na finální podobě Lustig sám neviděl masařky. Vyloženě masařky dvousedadlové. Uvažuji: přežijeme oba nepředstavitelné peklo, kdy si zachraňujeme životy na úkor obou navzájem, riskujeme vše a narozením modrooké kysané smetany pošlu vše do kopru, neboť se mi zhroutí svět a šalalalali hurá první prachatý doktor na hrobem a čau lásko? Však za třicet let tě bez mrknutí oka posadím u sebe v obýváku jakoby nic, ty to samozřejmě pochopíš. Co chceš, víš jak to bylo, ne? No nevYm. Řekla bych, že bejby byť satanovo by bylo pro takto osudem zkoušeného týpka nulovým problémem, ale ženské samozřejmě přemýšlejí jinak, o tom cosi vím, přesto mi tak nějak vyšlo, že ladná světice s laníma očima uměla především dobře počítat. Nějaké malé pivo nebylo asi zas tak žádoucí, aby jí stálo aspoň za setkání ze slušnosti v lodičkách na podpatku, navíc by se doma u kávy beztak často vzpomínalo, čili srát na přísahy a sliby, ať si trouba pátrá, při troše štěstí se nepotkáme, já budu radši dělat mrtvou. Ať si chlapec popláče. A když motyka náhodou vystřelí, nevadí. Přejdeme to oba s úsměvem, však v poho, si rozumíme, ni? Jediné, na co mě scénárista utáhl je ta náhoda, protože na tu věřím. Dále: zajímalo by mě, jestli tvůrci (kromě pana Lustiga samozřejmě) někdy viděli snímky z koncentračních táborů. Neviděli. Jasně. Takže, na těch fotografiích může pozorný divák spatřit lidi, kteří trpěli hladem. Přeživší zbědovaní dospělí lidé často vážili pod 40kg. Bavíme se o táboře likvidačním. Je jasné, že cosi takového natočit nelze, ovšem obsadit do jedné z výraznějších vězeňských rolí Andyho Hryce?!! Já málem spadla ze židle. Pohled na vypapané tváře 120kg řimbucha, pod kterým se zem láme jako marcipán, druhý "anorektik" vedle něj širší než delší judista Vetchý a já měla o zábavu postaráno. Promnula jsem oči, v tuto chvíli mě film začal zajímat. Všudypřítomné názorné symboly, vítejte v pekle atd., atd., záběry na komín, ale budiž. Popel byl skutečně všude a co se dělo tam, to opravdu zasluhuje opakovat, točit, pouštět, vtloukat lidem do hlav moudrých i do těch tupých. Bohužel, navzdory nákladné produkci, na mě film působil lacině, divně, roztříštěně, absurdně a to nemluvím o absurditách války. Nedokázal mě vtáhnout, až na několik málo silnějších scén, které se vydařily. Dabing i zvuk děsný, výprava sice pěkná, no příběh v konečném důsledku pitomý. Jít na to do kina, jsem naštvaná. Za dvě a to jsem laskavost sama. () (méně) (více)

Sonnery 

všechny recenze uživatele

Jakmile filmu odbila poslední minuta a začaly titulky, bylo ticho, nikdo nevstal, nikdo nemluvil a dokonce ani nikdo nezpíval Sagvanův hit "Dávej ber", jak se to občasně v kině stává. Všichni tam jednom seděli a čuměli na ty jména jakoby vzdávali čest padlým. A takovou katarzi dokáže málokterý film, natož český. ()

Reklama

ivishka 

všechny recenze uživatele

Může obsahovat SPOILERy. Vzhledem k tomu, že jsem byla na filmu v malém kině na vesnici, tak musím podotknout, že 50 korun bylo za zhlédnutí tak akorát. Příběh sám o sobě začíná větším spoilerem - že vlastně více méně všechno s hlavními hrdiny nějak dopadne a oni přežijí a setkají se. Účast Arnošta Lustiga na scénáři je patrná, ale značně sentimentální. Každý z nějaké důležité sekce koncentračního tábora nemusí být úplatný, jak to film ukazuje. Za hodnotný pamlsek, kvalitní kolínskou nebo pořádnou flašku alkoholu si postavy ve filmu dokázaly vyjednat cokoliv. Tuhle někdo někomu podrží a támhle se s někým pozdrží. Na očekávanou strhující podívanou to rozhodně nevypadalo a postsynchrony seděly asi tak, jako vydrží láhev vodky na ruské svatbě. Když jsme u těch Rusů, tak ten obrázek cválajících mladých chlapců na bílých koních s přilepenými plnovousy a ve sněhových závějích je pro mě osobně naprosto nezapomenutelný. Ani moc nechci zmiňovat nereálnou pubertální lásku Viliho a Colette. Příběh pěkný, ale občas bylo moc dobře vidět, že už nevystačily peníze. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Souhlasím s některými, resp. i mně se zdálo, že zde ani až tak nešlo o holocaust. Ten měl být spíše kulisou pro příběh velké lásky za časů beznaděje a zmaru, za časů kdy pro Židy v koncentračních táborech nic nebylo jistější než smrt. Dost mne mate spoluúčast na scénáři pana Lustiga, kterého si velmi vážím a jehož pár knih i vlastním. Tohle dílo bylo zvláštní. Těžko psát o Osvětimi, že se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Téma je závažné natolik, že se to zde nesluší takto popisovat. Budu tedy hovořit spíše o ději, zda mne nějak výrazněji do sebe vtáhl a zda mne zasáhl či nikoliv. Bohužel, nevtáhl a nezasáhl. Já jsem tomu prostě od prvního okamžiku nevěřil. Ačkoliv prostředí bylo velmi blízké realitě a z permanetně kouřících komínů s mastným dýmem šla na mne hrůza, té mladé lásce jsem neuvěřil. Dnes už vím, že Mádl hrát umí. Už dávno ho nemám zaškatulkovaného jako pubescentního snowborďáka. Sem mi ale nějak nesedl. Typově a i herecky. Naopak Thioly byla vybrána dobře. Nejdokonaleší však byla kápo Helena Dvořáková, pravá árijská mädchen! Dlouhý byl taky hrůzu nahánějícím esesmanem. On měl vždy ledové oči a tady posloužili kamenné bezcitné tváři s umrlčí lebkou na čepici. Kdybych to měl shrnout, tak mi to celé drží špatně pohromadě. Začátek v USA, koncentrák a podivný, neuvěřitelný závěr... Film sice vše šroubuje dohromady jak se dá, ale skřípe to. Pokud to měl být film, připomínající hrůzu holocaustu a nacistických zvěrstev, tak mi tam ten románek moc nesedl. A pokud to měl být film o románku, pak prostředí vyhlazovacího tábora Auschwitz se vším tím, čím se neblaze proslavil bylo nevhodně zvoleno... Dávám 3 diamanty. * * * ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Keď som videl film po prvýkrát tak ma moc neoslovil a to hlavne kvoli tomu, že za sebou som mal už oveľa známejšie vojnové drámy a tie oproti tomuto filmu ukazovali celkový reál o chode v koncentračných táboroch. Je naozaj pekne, keď niekto napodobí veľkú katastrofu z roku 1912 a prenesie ju do koncentračného tábora. Naozaj skôr uverím, že niekto z nižšej triedy v Titanicu prežil užasnú romancu ako toto, lebo akokoľvek sa tvorcovia snažili zakryť totálne nedomyslene chovania postav, ktoré pramenili z obsahovej linky, aj tak v konečnom dôsledku to vystrelilo hrozne tupo. Ukázanie  neľudských podmienok a krutosti koncentračného tábora bola naozaj ukážková a aj herci sa snažili, hlavne Hric, Maurery a Thioly. A zase taký Jiří Mádl, ktorý mal byť ťahúňom celého filmu úplne zlyhal, neveril som mu to, tá jeho akože dramatická poza bola len pretvárka, jeho naozaj mám radšej v komediálnejších filmoch, tam sa pretvarovať nemusí. Ale aj tak, zvyšujem o 1*. Silne 3*. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Cieslar jel v rámci příprav několikrát do Osvětimy, četl memoáry, koukal na dokumenty o holokaustu z dílny české i zahraniční. Pomáhal mu i sám Arnošt Lustig a po jeho smrti Ladislava Chateau, která s ním dopracovala scénář do výsledné podoby. Celý nejužší režijní štáb prošel stovky dostupných dokumentů, inspiroval se výpovědí účastníků i dokumentací na místě. [Zdroje: E15, oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film zmiňuje termín „Továrna na smrt“, což je odkaz na dílo (knihu) očitých svědků. Autory jsou Ota Kraus, Erich Kulka a zpověď dalších přeživších z celé Evropy, kteří pomohli detailně popsat dění v táboře právě pro tuto knihu. V knize je i shrnutí, jak byla (ne)potrestána většina dozorců, vůdců apod. (Bajkoo)
  • Milan Cieslar původně namísto Colette připravoval adaptaci titulu Krásné zelené oči. Jenže zrona když s Lustigem dokončili scénář, celosvětová práva na knihu získal Hollywood. [Zdroj: E15] (hippyman)

Reklama

Reklama