Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (459)

gogos 

všechny recenze uživatele

Nenáročná podívaná se slušnou atmosférou a solidními hereckými výkony. Chemie postav funguje, taktéž napětí v lágru či vylíčení hierarchie. Scénář je sice trošku děravý, efekty možná nejsou nejlepší, ale Colette určitě patří k tomu lepšímu, co u nás za poslední roky vzniklo. Největším mínusem je paradoxně český "dabing"... Horší 4* ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Při sledování tohoto filmu, jsem si chvílemi připadal, jako ve zlém snu. Několikrát jsem se musel píchnout špendlíkem, jestli se mi to opravdu nezdá a ono nezdálo. Tak strašně nevěrohodný film jsem už hodně dlouho neviděl. Přes totálně trapný začátek,(teď myslím, jak vypadalo USA), znázornění koncentračního táboru, rádoby dojemný příběh a totálně zpackaný konec. Tohle vše by snad mohlo tvořit nějakou nenáročnou televizní inscenaci, ale ne film, který byť má silný příběh, je natočen velmi amatérsky a podprůměrně. ()

Reklama

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Herecké obsadenie tvorili Česi, Poliaci, Nemci, Francúzi a Slováci. (kacer4)
  • Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem. (funhouse)

Reklama

Reklama