Dobrodruzi

Když knihy José Giovanniho převede na plátno někdo jiný než on sám, výsledek povětšinou stojí za to. Giovanni se totiž psaním vlastně ospravedlňoval za svou temnou minulost (vydírání židů za WWII a jejich vraždy, kolaborace s Francouzským Gestapem), a snažil se, povětšinou v tandemu s Delonem, romantizovat gangsterský svět. Ovšem Enrico dokázal vyvážit v prvním díle Dobrodruhů (druhý díl knihy Giovanni natočil jako svůj debut) tuto romantizující složku s hořkostí reality, a tak hlavně první půlka filmu, ve které se sny trojice hrdinů proměňují v prach, je velmi intenzivní. Jistě, v jádru nejde o nic víc než o moralitu "peníze dávají svobodu, ale bez lásky a kamarádů jsou k ničemu", ale v porovnání s dalšími Giovanniho pokusy zachytit ten prchavý pocit svobody dobrodruha stojí Dobrodruzi na špici. (08.05.2017)

Dejovo sú dobrodruhovia klasický dobrodružný štandard. Ten sa síce od istého momentu zlomí a film dostane temnejšie tóny, príbeh je ale stále iba pozadím oslavy skutočného priateľstva. Film tak viac poteší v jednotlivostiach, ako v celku. Paradoxne ma dostala najviac scéna, kde Ventura s Deloinom neúčinkujú a ktorá výborne vystihuje pojmy ako loajalita alebo svedomie. Klasický francúzsky mainstream s myšlienkou, ktorému v mojich očiach vzhľadom na všetky tie príťažlivé lokality chýba väčší drive. 70% (11.09.2014)

Ve své době to byl možná velkofilm, ale v současnosti mu chybí takřka v každé části příběhu hloubka. Všechno se hned vyřeší a honem hned nová lokace, kdy se takřka úplně odstřihne dosud odvyprávěné. Nebýt pevnosti Boyard, tak by mě u konce filmu už skoro nic nedrželo. Ale třeba scény natáčené pod vodou jsou úžasné, když si člověk uvědomí, že se psal rok 1967. (24.01.2014)

Ventura s Delonem byli prostě "páni herci" a tady jim to spolu navíc fakt sedlo a utvořili mimořádně sympatickou dvojku. Člověk jim prostě musí držet palce, aby se jim ty jejich bláznivý sny splnily. Ta úvodní část, která se ještě odehrávala ve Francii, se mi líbila hodně. Jenže pak přijde výlet do Konga pro nějakej poklad v potopenym letadle a to mi přišlo dost přitažený za vlasy. No a závěrečná část po návratu do Francie mě moc nebavila. Akorát bylo zajímavý prohlídnout si pevnost Boyard bez otce Fura a těch trpajzlíků s klíčema. Možná jsem scuhar a nemam ten správnej smysl pro dobrodružství, ale pro mě to bylo tak trochu zklamání. Film se rozjíždí skvěle, ale postupně upadá někam do průměru. (27.05.2013)

Frajer Delon a zkušenej veterán Ventura, dobrá kombinace. Celý se to nese v dobrodružným duchu (to ste nečekali, co?), a většina z toho je poměrně normální, né s neuvěřitelnejma přestřelkama a akcema. Zvláštní roli si tam zahraje známá pevnost Boyard. Už mi na ní chyběl jenom otec Fura. Člověk se u toho pobavil vskutku náramně + konečně jsem pochopil, proč byl kdysi Delon tak velkej idol. Škoda jenom toho, že ze začátku je to tak blbě sestříhaný, že jsem myslel, že koukám na osekanou verzi. PS: Ventura hrál sice Rolanda, ale před libinskym Rolandem by musel smeknout. (01.07.2010)