Kristýna

Od tohoto filmu jsem kdysi hodně čekal. Věděl jsem totiž, že byl zlomový v životě Romy Schneider, která při natáčení poznala mladého Alaina Delona. Z počátku se zdálo, že hlavní představitelé se budou nesnášet, ale všechno dopadlo jinak. Oba se do sebe bezhlavě zamilovali. Romy po skončení natáčení utíká od své rodiny za Delonem do Paříže. A dělá tlustou čáru za svou dosavadní hereckou kariérou. ... Bohužel tento film tak dramatický (jako následné kroky Romy Schneider) nebyl. Vnímám ho jako příliš barevný milostný čtyřúhelník, který mě moc neoslovil. Řada věcí mi přišla přehnaná, šla zde cítit až urputná snaha udělat remake starého Milkování jinak a lépe. Bohužel to se nepovedlo. (18.01.2011)

Tenhle film, ač se to na první pohled nemusí zdát, je zcela jiná kategorie, než sladkobolné hříčky o císařovně Sissi. Příběh není nějak jednoduše nalinkován, vystupuje v něm relativně hodně důležitých postav,charaktery jsou zajímavé a vícerozměrové, na romanci nečekaně drsný konec. Film jsem viděl úplnou náhodou, ale rozhodně jsem nelitoval. (23.10.2005)

Romy Schneiderová s Alainem Delonem tvořili jeden z nejkrásnějších párů, dívat se na ně, na jejich zamilovanost, je něco úchvatného, moc jim to spolu v tomto snímku sluší.. Příběh velké lásky však kříží zlořečená osoba v černých šatech, baronka mi pila krev neuvěřitelným způsobem a o baronovi nebudu ani psát, holt bylo v roce 1906 všechno jinak než dnes.. (19.10.2020)

Křehké otevírání studánek. Zarámovaný portrét ryzí, poctivé romantiky i zurčivý zvon tragiky. Vzletný Amorův polibek zachycený do jemných pavučinek. Magie modrých očí. Láska je zahrnula kouzelnou mocí. Z dívčích románků nevinný pramínek. Nedělní vyjížďky do dálek, na lodičkách, v kočáru, v cukrárně. Jarní ruměnec poetických chvilek. Alain Delon - mladý, okouzlující, zamilovaný poručík v uniformě, princ z pohádek, až dech se tají. Romy Schneider - bílé lilie líbezný kvítek jeho srdci zavoní. Zlatavý prach starého dobrého mocnářství náhle rozfoukne hněv, milostných dýchánků žárlivé pukrle, zbytečný vznět. Zostudil baronův majestát. Muž proti muži utká se v souboji. Podvedený choť právo první střelby má. Mrtev sok, důstojník, který už jinou miloval. Rozpláče se, spanilá, ubohá Kristýna, čekajíc na jeho úsměv jako na nový den, vyhasl její růžový sen. Slzy jako u Shakespeara ukáply. V jejich srdcích však nikdy nepřestane plát, navždy se z nich bude hlas jejich jmen, přísaha lásky a věrnosti, ozývat. Rukavičky, luční kvítí ponechané na stolku, jako vzpomínka jejich první schůzky za melodií vídeňského valčíku. (10.01.2016)

Na romance nejsem a červená knihovna podle mě není literatura, ale diagnóza. Christine jsem viděla po trhání zubů a s dávkou analgetik v krvi, a to mi nějaké vrkání pod rozkvetlými stromy a tokání pod balkonem už nemohlo pokazit den. Herci jsou vydatně nalíčení a toporní jak Stojan Jakotyč a žádného nebolí zuby. Aspoň že to dopadne, jak to dopadne a to doslova. (21.03.2011)