Hluboko

Nejvíc jsem zatínal zuby, když ho vyplavilo na útesy a příboj s ním zametal jako s hadrovým panákem. Bolest se dala cítit. Podruhé, když tak zmrzlý šel bos přes lávové pole. ■ Víc dokument, než hraný film. Obyčejné, syrové, neherecké. Náhled do islandského života. Velký respekt! ■ Shodou okolností se dnes (psáno po půlnoci) chci pokusit plavat 1 km ve vodě teplé asi 6,5 °C. Budu testovat celotělový neoprén, který přišel včera. Tak doufám, že přežiju. ■ Aktualizace: Žiju! Neoprén funguje a přestože měla voda něco přes 6 °C (o 1 °C teplejší, než moře, ve kterém byl Guli), byla mi celkově menší zima, než, když jsem plaval ve vodě výrazně teplejší. Jenže nohy od kotníků dolů a dlaně nepokrýval, takže jsem měl ke konci pocit, jako by mi do nohou bodal ostrý štěrk a cítil jsem bolest po každé, když se nohy na konci tempa dotkly jedna druhé. Nechtěl jsem riskovat, že bych po kilometru z vody nevylezl a ukončil to. Ještě při chůzi jsem asi deset minut měl pocit, jako bych chodil o ostrém štěrku, přestože jsem měl teplé ponožky a podrážku Vibram. Zpětně mám ohromný respekt ke Gulimu, který to musel mít tisíckrát horší a ještě šel dvě hodiny bos po lávové strusce. (07.12.2022)

TENTO FILM JE VĚNOVANÝ ISLANDSKÝM RYBÁŘŮM… /// Zdokumentování jedný události. Žádný zbytečný vykecávání, vožrat se, hup do kocábky a hyjé! Za 25 minut může začít vodní dobrodružství Gulliho, člověka, kterej zvítězil nad Atlantikem. Kormákur je zručnej řemeslník, takže přesto, že nemíní plejtvat vaším časem při ,,katastrofě“ samotný, udrží pozornost po celou dýlku. Jestli teda máte smysl pro příběhy s trochou zázraků. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen filmy podle skutečnosti. 2.) Nevím jsk zjistit, jestli mám v sobě kus tuleně (ne v žaludku, prostě tak nějak všeobecně…). 3.) Thx za titule ,,John Doe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.11.2013)

Hluboko je islandský film podle neuvěřitelných skutečností, kdy po ztroskotání lodi v Severním ledovém oceánu jeden člověk doplaval v nějakých 5 stupních a šesti hodinách v oceánu ke břehu, kde naprosto vychladlý ještě musel kráčet další dvě hodiny k nějaké civilizaci. Opravdu neuvěřitelný příběh, který Baltasar Kormákur pojal trochu Greengrassovsky, kdy jakékoliv emoce jsou potlačeny a snímek se zaměřuje pouze na přesnou a věrohodnou rekonstrukci událostí. Asi kdokoliv jiný by z toho dokázal udělat patos bez jakékoliv autentičnosti. Tohle se na tomto filmu cení. Bohužel ve výsledku je to takový nemastný neslaný film, kterému chybí jakákoliv katarze či lepší konec. Přestože by to mnohem lépe vyznělo jako dokument, musím říct, že jsem si film i vcelku užil. 6/10. (07.03.2021)

Mám rád filmy natočené podľa skutočnej udalosti. Myslím tie, ktoré to myslia vážne a vážne k filmu i pristupujú. V posledných rokoch sme si zvykli toto slovné spojenie brať vo filmoch s veľkou rezervou a asi všetci by sme boli radi, keby sa k tomuto pristupovalo naozaj zodpovedne. Tomuto som nemal problém uveriť aj keď akokoľvek neuveriteľne film pôsobí, hlavne z pohľadu doktorov a vedcov. Jednoducho chlapík mal šťastie i pár šťastných pár kíl navyše a to mu zachránilo život. Obezita má občas svoje výhody...Pobavila ma scéna s cvičenými vojakmi v bazéne, ale najlepšie momenty sú tie o záchrane svojho života. Jeho vyčerpávajúce plávanie v tichom a nočnom mori, kde mu spoločnosť robia iba čajky, priplávaním k brehu zďaleka nekončí. Po takýchto prípadoch by sa mali všetci rybári zamyslieť nad slovami prevencia a bezpečnosť. A záchranný čln bol kde?...80%. (08.02.2015)

Baltasar Kormákur je s přírodou neodmyslitelně spjatý. Na takřka každý jeho film má příroda nějaký vliv a nejinak to je i v případě tohoto filmu. Hluboko je o krásné, byť nesmírně drsné, islandské přírodě a vypráví příběh, který se opravdu stal, leč mu dosud nikdo nedokáže uvěřit. Příběh člověka, kterého perfektně hraje Ólafur Darri Ólafsson, a který přežil vlastní smrt. Místy je to hodně temné, nic není vidět a koukáte spíš do černoty, než abyste něco viděli. Navíc hlavní postava si hodně povídá s racky, a kdekdo by si mohl říct, že je to bláznovství a zfušovaná zfilmařina. Jelikož už ale za ty léta vím, že Islanďané mají lásku k přírodě silně zakořeněnou (až na ty sežraný papuchálky), tak pro to mám pochopení a musím říct, že mi všechno totálně sedlo. Člověk je tvor nepředvidatelný, za jakýchkoliv okolností. (09.10.2020)