Rozkoš

Uffff. Další z várky filmů, které se tváří výsostně esteticky a artově a výsledkem je tak akorát výsostná slátanina a nuda. U českého filmu mě to mrzí dvojnásob, ale prostě jsem to nedokázal dokoukat. A nudu nedokázali odvrátit ani pánové Budař, Myšička, Plesl,... O to je to horší. A Jana Plodková? Nepříjemná a nesympatická. Při téhle stopáži by mě na konci (kdybych se k němu pronudil a protrpěl) zřejmě odvezli rovnou do Bohnic či Beřkovic... Je mi líto, ale musím pohřbít další český film. (27.08.2014)

Musím ocenit jistou originalitu ztvárnění tohoto příběhu, vizuelně to nemělo chybu. Jana Plodková v roli Mileny příjemně překvapila a její "rozervanost" jsem jí věřila. Finální vyústění bylo také vcelku vtipné, ale místy se objevovalo dost hluchých míst. Balancovala jsem na hraně dvou a tří hvězd, ale vzhledem k těm smskám, které se mi líbily, dávám tři. (15.09.2014)

„Taková je doba.“ „Takže kdyby byl komunismus, tak ty budeš estébák?“ Vynikající český film o tom, že osobní problémy jsou důvodem toho, proč se někdo chová jako sráč, ale nejsou omluvou toho, proč se někdo chová jako někdo sráč. ;) A o jedné velmi chytré, ale nepříliš samostatné ženě, která mezi takovými získává zkušenosti a snaží se mezi nimi nejen přežít, ale taky něco žít a cítit. V mnohovrstevnatých dialozích se rodí myšlenky, které vytvářejí vazbu mezi scénami. Záměrná tragikomedie artového podtextu, který se vtipně vepsal snad do každé kulisy (detaily jako březové kmeny u polic nebo vlk na povlečení pobavily ještě víc než televize s křečkem), podtrhuje ironičost dialogů, myšlení i způsobu přežívání hlavních aktérů. Plodková je bezprecedentně výborná, struktura filmu, režie i kamera perfektní. (17.12.2022)

Milena: "Jako proc Ti vlastne pisu, kdyz o mne vlastne zadny zajem nemas?" Vladimír: "No to je jako jasny, protoze bez toho by nebyla zadna Rozkos, zadne vnitrni napeti, zadna vyprazdnenost dusi, prahnoucich po necem. Zadnej film by nebyl." Milena: "Jses hnusny, cynicky prase, ale ponevadz jsem intouska, reknu to takhle: uz se nemusime potkavat. Nikdy." Vladimír: "Njn. Ale dneska vecir bych Te snad moh jeste jednou-dvakrat voprcat, ne?" Milena: "Tak jo, kdyz myslis." Milena: "Ale prijed az po desate, musim jeste v praci dostrihat tu reklamu na absintovou becherofku." (16.09.2014)

Rozkoš? Tohle byla rozkoš? Pokud ano, mám jen jednu jedinou asociaci a tou je vodní nádrž Rozkoš, pořádně utemovaný sud a hodně těžký kámen! Jak já jsem bláhová. Názvem filmu jsem se nechala nachytat. Očekávala jsem příliv vzrušení, neutuchající vášeň, peprné pikantnosti. Prostě vysvětlení, proč že to vlastně mladé generaci stojí za to žít. A ono NIC! Pokusím se o přiblížení soulože století. Fotky. Jedna za druhou. Vzdechy. Aa.. aach… nádech, výdech… nádech, výdech… Fotky. Další fotky, spousta fotek, stromy, slunce, prostě fotky. Jsem zmatená, neb nevím, co se tam vlastně děje. Astmatický záchvat? Alergická reakce? Zástava? A pak to přijde! Spermie pod mikroskopem! Takže po hodinové výměně esemesek se začalo konečně souložit a divák u toho ani není! Zvědavější divák může tedy zcela svobodně další hodinu dumat nad tím, jestli byl v ní, na ní, pod ní nebo se jen přilepil k nějaké slunečné fotce. Nebo to znuděně dokouká jako já, s přestávkami, poposedáváním a koukáním na hodinky. Challenge Tour Special, červen 2015. (02.06.2015)