La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (172)
----- "Svoboda je kost hozená lidu, aby si vylámal zuby.“ ----- Alain Delon a "Černý Tulipán" patří neodmyslitelně k sobě … v příběhu, který zůstává stále stejně mladý: Je opojný jako život, věčný jako láska, svěží jako jarní vítr a neodolatelně přitažlivý jako dobrodružství - neztrácí tempo a všechny překážky zdolává bez viditelné námahy, s nedbalou elegancí a s lehkým, bezstarostným a maličko znevažujícím furiantským úsměvem ... hlavu až někde v oblacích ... a v srdci bláhovou víru v lepší svět. ()
I po desetiletích je ČERNÝ TULIPÁN, ta rozverně hravá veselohra s lehkým dotekem westernu, klasikou tzv. lehkého žánru, která v Jaquově skvělé režii přináší úlevnou, osvobodivou podívanou. Věrný kůň Voltaire, čiperný, k boji připravený třetí stav i celá galerie feudálních atrap, dosud schopných boje, to všechno v odlehčeném tónu dává ožít Francii osměho desetiletí 18. století, jak by to dnes už bylo takřka nemožné. Klasické je vždy svěžím. Zkrátka evropská revoluční romance po francouzsku a současně trochu jinak. S Delonem. ()
Francouzi prostě vážně umějí natočit nejen výborný historický film, ale i značně odlehčenou nadsázku zarámovanou do zásadních událostí vlastních dějin. Na rozdíl od jiných mě tady neruší to lehké nakročení k revoluci (ve stylu hlášek: "Vy hlupáku, kdyby nebylo Černého tulipána, nemusela padnout Bastila."). Alain Delon je tu ve vrcholné fyzické formě (jakože dobře vypadá), zatímco herecky jenom tak divně odstíní odlišné charaktery dvou bratrů. Podle mě byly nešťastně zvoleny i jeho (jejich) partnerky, dobově snad slavná Dawn Addams plus u nás prakticky neznámá španělská hvězda Laura Valenzuela. Jako v mnoha jiných filmech tu aristokracie a vedení armády vychází v hodně karikaturním provedení - Akim Tamiroff jako markýz de Vignolle, Robert Manuel coby princ de Grasillach, nijak na škodu to ale není. Páč je to dobrodružství, romantika, šermovačky, to vše v půvabných španělských exteriérech (proč vlastně španělských?) a jede to bez možnosti vydechnutí od začátku do konce. ()
Jedna z rodinných legend, oblíbený film mého táty, který vždy s chutí dopředu citoval části dialogů a popisoval dějové zvraty. Bylo to v době, kdy zahraničních filmů (těch povedených) v československé televizi mnoho nebylo. Legendární příběh dvou k nerozeznání si podobných bratrů, jednoho šrámu, rodinného výpadu a ovšem, oprátky. ()
Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát. Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (6)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
Související novinky
Zemřel Alain Delon
Přichází smutné zprávy z Francie. Ve svém domě ve městě Douchy zemřel v něděli 18. srpna legendární francouzský herec Alain Delon. Bylo mu obdivuhodných osmaosmdesát let. Zprávu potvrdili tiskové… (více)
Reklama