Reklama

Reklama

Epizody(13)

Obsahy(1)

Shizuku Mizutani je středoškolačka, co si hledí jen svým známek. Je tvrdohlavá, upřímná, ale také spravedlivá. Jednou ale donese poznámky záškolákovi s pověstí rváče Yoshidovi Haruovi. Shizuku ale brzy zjistí, že Haru není jen rváč. Haru, který se s nikým nekamarádí si proto řekne, že bude s Shizuku kamarád, Shizuku tak zažije úplně novou etapu života plnou překvapení, které ji Haru nachystá a odhalí všem Haruovi světlé stránky. (KiritoSenpai)

(více)

Recenze (21)

cesmine 

všechny recenze uživatele

Animace hodně podprůměrná, příběh vlastně v základu hrozně neoriginální. To, čím se to snažili tvůrci ozvláštnit jsou dva hlavní sociopatičtí hrdinové, kteří by víc než rozhoupanou love story potřebovali psychiatra. Shizuku je citlivá asi jako suchý pařez a Haru je agresivní weirdo, ovšem s geniálním mozkem a zvláštním charisma, které má asi způsobit, že mu odpustíme, když se chová jako hrozný blb. Nezaregistrovala jsem žádný velký vývoj u žádné z postav. A přitom mě první dva nebo tři díly docela bavily, protože se tam objevoval Haru v různých polohách a vypadalo to, že se z něj snad stane i fajn kluk. Jenže nakonec se tyto polohy pořád dokola opakují a nikam to vlastně nevede. Což možná má být ta myšlenka, ale mě to celkem otravovalo. Kohout Naguya byl fajn. Stěňátka a koťátka jsou v každém druhém anime, tak aspoň tady hlavní kluk zachránil nějaké zajímavější nebohé zvířátko. ()

Hees 

všechny recenze uživatele

Dokážu k sebe nájsť cestu ľudia, ktorých hodnotový rebríček je dosť rozdielny? A potom čo k sebe nájdu cestu, dokážu byť priatelia, milenci či dokážu byť párom? V reálnom svete podľa mňa nie, ale v anime áno, čoho dôkazom je Tonari no kaibutsu-kun. Dynamické dielo, ktoré absolútne nenudí, lebo v každom diely sa niečo deje. Hneď v prvom diely sa stane niečo na čo inde, v inom anime čakáme aj 10 dielov. Spôsob ako sa snaží toto anime potom udržať diváka je trocha nefér, ale inak by to zrejme nešlo. Čo by to bolo za dielo keby zoberie celá napätie hneď prvým dielom. Tonari no kaibutsu-kun využíva obrovskú rozdielnosť dvoch hlavných postáv a tým sa snaží ich čo najviac zblížiť. Dobre je vykreslený aj rozdiel rozmýšľania medzi ženami a mužmi. Haru Yoshida sa nedokáže ovládať a jeho emócie ním lomcujú jedna radosť. Na prvý pohľad sa zdá, že je hlupák, bitkár a podobe lenže on je v podstate aj génius. V našom svete sú tí najmúdrejší ľudia často nepochopený lebo až príliš vyčnievajú z radu. Čo je v skutočnosti mierou normálnosti? Shizuku Mizutani dievča, ktoré sa zameriava hlavne na učenie a ide jej hlavne o výsledky. Vo všeobecnosti si myslím, že muž sa nedokáže až tak veľmi zmeniť ako žena. V tomto anime sa, ale menia pocity aj chovanie jednotlivých hrdinov a jednoznačne sa vyvíjajú a to dosť rýchlym tempom na to, že toto dielo má len 13 dielov. V podstate aj jeden aj druhý hlavný hrdina potrebujú dospieť aby pochopili seba aj toho druhého. Bol som zaujatý tou dynamickosťou jednotlivých dielov a emotívnosťou jednotlivých dielov. Romantika sa teda určite podarila a bol som spokojný. Pekná a melodická hudba zaznieva počas jednotlivých dielov. (Hodnotenie 4,5) ()

Reklama

Hromino 

všechny recenze uživatele

Kdybych měl přemýšlet, kdybych měl vzpomínat, kdybych měl tápat v mysli, kdy naposledy jsem viděl anime vytvořené v posledních třech letech, v němž by kvalita dílů rostla od prvotních dílů vzestupně, asi bych se napřemýšlel hodně dlouho a možná bych nakonec na žádné takové anime nepřišel. Tonari no… je pro mě takový lurdský mirykl. Zatímco u ostatních anime poslední doby mám při počátečních dílech většinou pocity buď takové, že je to sračka – a sračkou to nakonec i do posledního dílu zůstane, pokud se to ovšem ještě oproti začátku nezhorší –, nebo začnu mít sice na začátku plané naděje, ale ty jsou postupně (nejčastěji) fanservisem, debilitou postav a impotencí scénáře rozprášeny. Při zhlédnutí prvních dvou dílů Tonari no… jsem měl ten první pocit, a to sice, že je to sračka. Šizuku mi připadala nezajímavá tsundere a nudná šprtka, Haru na mě pro změnu působil dojmem, jako by tvůrci nevěděli, čím pokud možno neotřelým žánr šódžo provětrat, tak se rozhodli hodit k Šizuku do páru kluka asociála, který miluje slepice. Což možná na první pohled vypadá zajímavě, ale po prvních pár dílech mi jeho postava připadala spíš děsně otravná a v podstatě nakonec stejně nezajímavá jako Šizuku. Čekal jsem rovněž, že se co nevidět objeví moře fanservisu, spousta vedlejších, snadno zaměnitelných postav, a že to celé bude postupně prokládáno nezvládnutými a nechtěně směšnými rádoby romantickými scénami podbarvenými kýčovitou hudbou. Oj, ve výsledku jsem Tonari no… příliš křivdil. Nejvíce asi v tom fanservisu, protože ten seriál (a to pro mě bylo velice příjemně překvapující) neobsahuje. Žádné spolužačky, jimž by se jejich přespříliš veliké vnady div ne přelévaly přes neskutečně uplou podprdu, rovněž tak ani postavy, které by se mazlily a láskyplně objímaly snad každého, na koho natrefí, a nevrhaly se oněm vyspělým dívkám přímo mezi jejich bombastické vnady. Paráda. Postavy se rovněž postupně vybarvily nečekaně příjemně. Odhalujeme Haruovo problematické rodinné zázemí; poznáváme, že když jde o lásku a přátelství, dovede se krotit a být vcelku pohodová postava, kterou si lze oblíbit. Šizuku se též časem vybarví v zajímavějším světle, leč – v tom souhlasím s Larkym – ne až v takovém jako Haru. Vedlejší postavy, jako jsou Sasajan nebo Nacume, nejsou ani náhodou otravné a nevadily mi; ba naopak, též jsem si je oblíbil. Kýč se na žádných frontách nekonal, animace se mi nadmíru líbila a na datum vydání soundtracku jsem čekal vytrvale jak ve frontě na banány za minulého režimu. Sečteno podtrženo: veliké, opravdu veliké překvapení. Milé překvapení. Vážně uvažuju, že si Tonari no… pustím znovu a přečtu si mangu, což je vzhledem k mému pohledu na žánr šódžo jev vcelku nevídaný. Škoda jen toho opravdu hodně otevřeného závěru, který v podstatě ani nelze nazvat závěrem, protože jsem tam žádnou gradaci či katarzi nespatřil. Inu, přinejhorším aspoň vím, že bude někdy v budoucnu druhá série… nebo v to aspoň doufám. Prosté 4* a doporučuji si přečíst komentář Larkyho, jehož názor ze značné části sdílím. () (méně) (více)

Subjektiv

všechny recenze uživatele

Opravdu nevím, jak je možné, že v jedné sezóně se objeví dva seriály, v nichž hrdince zásadním způsobem změnila život smrt "třídního" králíčka a izolovala je od kolektivu. Obě nyní proplouvají osamoceně životem, aby náhle vpadnuvší láska otřásla jejich nedůvěrou v lidskou dobrotu a umožnila jim získat nejen chlapce, ale i řadu kamarádů a kamarádek. Je s podivem, jak obě dívky snadno, ba okamžitě získají návyky, které je pasují do rolí rádců stran důležitých životních rozhodnutí. Obě lásku získají nečekaně, beze snahy, obě neustále trpí pochybnostmi, které musí asi být děsně otravné, leč chlapci je neúnavně rozptylují. Ty oscilace máměrádanemáměrádamáměrádnemáměrád by snadno vyhladily kopretinovou louku. +++++ Tonari no kaibutsu kun mi je proti Sukitte ii na yo o malinko bližší, neboť i před značnou abnormalitu hrdinčina milce Harua, danou jeho poruchou sociálního chování, mívá tento alespoň celou škálu nálad oproti běloprincovskému psíku, který odevzdaně má rád všechny a miluje jen ji. Alespoň tak pochyby o lásce vycházejí z vad, které oba protagonisté mají, namísto vlezlého komplexu méněcennosti ze Sukitte, který musí tamní ideál neustále zahánět. Navíc značnou zploštělost charakterů poněkud mírní komediální momenty, a to i přes jejich průměrnost. Končím po osmém díle. ()

Saraph 

všechny recenze uživatele

V podstatě normální pohodové školní slice of life. První polovina se mi opravdu líbila. Nevím proč, ale něčím mě to na prvních pár epizod dokázalo okouzlit. Potom se ovšem něco zvrtlo a začalo mi to připadat jako naprosto obyčejné, průměrné anime. Takové, jakých je v každé sezóně tucty. Shizuku byla na začátku protivná a když už to vypadalo, že se k Haruovi začínala chovat mile, najednou jako kdyby jí zase spadla cihla na hlavu a byla opět na zabití. ()

Galerie (414)

Reklama

Reklama