Lea

"Když se žena směje, máš ji v hrsti...." Když samotářský bavorský umělec Herbert Strehlow, "bručoun, který zapomněl, co je smích", toto konečně pochopí, zdá se na chvíli, že by život Lei, kterou naprosto bravurně ztvárnila Lenka Vlasáková, už nemusel být tak beznadějný. A že by i celkové vyznění tohoto filmu nemuselo být tak depresivní. První hodina filmu je totiž docela masakr. Jakýmsi zlomem je scéna, když se Herbert z překladu básně Lei dozvídá něco o jejím trpkém dětství. Film se v tuto chvíli doslova rozjasní. Úžasné kouzlo má hlavně velmi zajímavě natočená milostná scéna. Charakter Hapkovy velmi působivé (melancholické) hudby však jakoby již napovídal, že nic hezkého netrvá věčně...."Jen tráva se ptá, proč...." (11.07.2018)

Je dobré, že do poměrně důležitých rozhovorů vedených Německy nedali žádné titulky. Proč také, že ano. Ještě aby tak divák věděl oč kráčí! Co je mu do toho, za film již zaplatil, tak co s ním. Nakonec jsem si ti titulky sehnal sám. K filmu jako takovému. Je to velmi dobře udělané, ale roztahané. Možná se to mělo zkrátit. Citovky mne přestaly bavit nějak za polovinou snímku. Když připočtu tu absenci titulků, které měly být ve filmu vsazeny napevno, vyjde mi to s bídou na třicet procent. Nejvíce se mi líbil zarostlý pan Donutil. 30 %  (12.09.2023)

Myslím, že tento film je i na svoje komorní provedení skvělým počinem. Nechápu, že má tak nízké hodnocení? Ta myšlenka o hledání cesty dvou lidí k sobě navzájem, skrze své těžké životní osudy a vzpomínky, které je mučí, ve filmu opravdu funguje, stejně úzkostlivě na mě působilo i místo, kde oba novomanželé žili. Chtělo by se napsat, že film je další ukázka toho, jak spletitý, krásný a tragický může být lidský život. Pokud chcete večer strávit u něčeho, co vás „naplní“ pocity, bez povrchní okázalosti nebo vizuálního ohňostroje, které jsou v dnešní době většinou nejčastěji používaným prostředkem, pro vykřesání nějakých těch pocitů u diváku, tak volte tenhle film. Možná nemá nějaký komplikovaný děj, lidský život je ostatně většinou taky prostý příběh, ale síla příběhu vás nakonec přemůže. Nebudete litovat. (14.08.2006)

Moc mě to nevzalo Asi to byl původně pěkný nápad, ale fabule, která na něm byla vystavěna, je v dané době v daném prostředí silně nepravděpodobná. Valně by to nevadilo, kdyby se film netvářil, jako že by měl být k uvěření, jako snímek skutečnosti,. Kdyby autoři připustili, že si prostě vymýšlí. Jenže se brali nadmíru vážně a navíc se ještě pokouší protkat své vyprávění rádoby uměleckými vsuvkami, který můj pocit nevěrohodnosti ještě zesilují. (20.03.2010)

Vydarený česky filmík, zásluhou ocenený levom. Romantickú dramatičnosť nádherne "prifarbuje" zaujímavá poetika : Polnoc. Temný sen, čo svetlá zháša. Za chrbtom upír, na tvári maska úsmev šaša. Mojou  krvou zajagá sa. Prázdna noc, zakry mi oči čiapkou blázna.  Už len pre poetičnosť mam chuť dať plný počet hviezd (01.04.2022)