Bílá královna

V anglické historii se nevyznám, ale tuším, že základ ve skutečnosti to mít musí, protože tohle by snad nikdo ani nevymyslel. Bohužel jsem si skoro jistý, že za pár dní si nebudu jednotlivá jména pamatovat, natož souvislosti a vztahy mezi postavami (hlavně když se tam všichni jmenují Richard, Alžběta, Jiří, Jindřich nebo Eduard - prostě taková ta klasická královská jména, která na konci musí mít rozlišovací římskou číslovku). Tento seriál je kostýmní podívaná a odehrává se na krásných dobových hradech, zámcích a jiných interiérech (horší je to s exteriéry, které jsou často takové chudé - lesy, pláže a plácky někde za humny). Soustředíme se hlavně na klasické intriky, boj o moc/trůn, sňatky a zákulisní vztahy mezi rody, dynastiemi, předchůdci, následníky, potomky. Mnohem méně nebo skoro vůbec nejsou vidět žádné bitvy, kterým se vždy vyhneme střihem z událostí před do událostí po. Takže nečekejte žádnou velkolepost nebo vizuálně epické scény. Ani popravy, vraždy nebo krev nejsou zobrazeny přímo a my si musíme vystačit maximálně tak s umíráním na nějakou nemoc nebo otravu. Dost neopodstatněně se do děje promítly věci jako čarodějnictví a jasnozřivost, kterým tehdejší společnost opravdu věřila, což bych ještě chápal, ale vadilo mi, že schopnosti žen z rodu Riversů (nebo Woodvillů?) zde byly vyobrazeny jako skutečné - že dokáží přivolat mlhu, bouři, déšť, nemoci a skutečně vidět budoucnost. To si mohli odpustit. V hlavní roli krásná Rebecca Ferguson, která se ale v závěrečných dílech objevuje čím dál méně, silně kontrastuje se škaredou pobožnou Markétou Beaufortovou (Amanda Hale) a dalšími ženami, na jejichž pohled je celý děj zaměřen. Postav je zde mnoho a je to hodně zamotané, takže člověk musí dávat celou dobu velký pozor, aby se neztratil. Některé postavy bohužel oplývají různými výdobytky moderní doby, jako poměrně moderní účesy nebo kvalitní chrup, což mi přišlo podezřelé. Vyzdvihnout musím Lorda Warwicka neboli Králotvůrce v podání Jamese Fraina (který snad ani neumí nebo nemůže hrát kladné role a to mu sedí) nebo vychytralého lorda Tomáše Stanleyho (zahraného Rupertem Gravesem), který si vždy hlídal zadní vrátka. Musím pochválit vývoj postav nejen z hlediska mocenských taktik, ale i kvůli zdařilému procesu stárnutí - žádné přehnané vrásky nebo nalepovací šedé obočí, ale přirozeně vypadající jemné masky. Musím říct, že seriál mě dějově opravdu bavil a zjistit něco o této historické etapě bylo zajímavé (třeba o "Válkách růží" neboli "Wars of the Roses" jsem se dozvěděl až zde a ne, nemá to nic společného s "The War of the Roses", hehe). Anglickými dějinami se kvůli tomu ale nikdy podrobněji zabývat nebudu, stejně bych to všechno zase zapomněl. (12.04.2022)

První tři epizody dobré. Nejdřív tu máme vášeň a romantiku, pak politikaření a paranoiu (z nějakého důvodu tvůrci zakomponovali prvky "čarodějnictví"). Elisabeth a Anne Neville jsou poměrně zajímavé postavy, třetí hlavní hrdinka (Margaret) je od začátku otravná, pokrytecká a magor. Jenže od čtvrtého dílu jde kvalita dolů - postavy se divákovi odcizují, děj se zbytečně zamotává a motivace hrdinů se mění z dílu na díl. Třeba mě byly od začátku sympatiční Anna s Richardem, které mi ale seriál v posledních třech dílech série naprosto zprotivil bez objektivního důvodu. Finále série pak vyčpí jako prd - je to prostě takové puf, během kterého nebudete napjatí, ani dojatí. Promarněná šance. Mimochodem, kdo tvrdí, že seriál je dobrý, protože je založený na bohaté a zajímavé britské historii, by si měl něco zjistit o historii českých šlechtických rodů. To bylo panečku taky drama! (24.09.2015)

Příběhy tří žen, kterým je anachronicky vnucovaný větší vliv na historické události, než jaký skutečně měly. Každá z nich vzbuzuje určité sympatie jenom v těch nejzranitelnějších momentech. Ze tří hereček svůj part zvládá nejlíp Rebecca Ferguson. A jak je bohužel zvykem, zvýraznění ženských postav jde částečně na úkor jejich pánských protějšků. Bohužel nejvíc Bílou královnu sráží dolů scénáře. Ponechám stranou vyslovené hlouposti, jako je volný prostor pro intriky královny v klášteře nebo "zázračně zachráněný" princ. Do deseti dílů se tvůrci především snažili dostat až moc událostí. Výsledkem není bohatý děj, ale to, že postavy nejsou rozvíjené, ale často jenom mluví o tom, s kým se spolčil králův bratr a jak velké šance má nějaký Tudor na trůn. Tyhle postavy zkrátka jenom těžko budí nějaký záchvěv emoce, když jim usekávají hlavu nebo k tomu dávají rozkaz. A nepřekvapivě pak seriál končí bitkou, kterou (ha, spoiler) vyhraje nějaký týpek, se kterým jsme strávili minimum času a jeho triumf vskutku není happy end, jelikož se na trůn dostal přes čtyři mrtvoly, z toho dvě děti. (24.09.2015)

Lekce historie z Bradavické červené knihovny. A tím rozhodně nemyslím nějaké stranění červeným, Lancasteři, a vlastně všichni muži, jsou zde totiž až do posledního dílu série zobrazení jako neschopný plevel, se kterým intriky bílých lomcují ze strany na stranu. A nejen oni, celá historie se totiž smrskla na kouzlení a řešení osobních problémů a vendet žen obou rodů, zatímco opravdová politika se odehrává za zavřenými dveřmi, a ony s pomocí svého šarmu, čárymárů a boží prozřetelnosti tahají za nitky. Rámcový děj jednotlivých dílů se pak omezuje na to, která z nich a kolikanásobně zrovna rodí, popřípadě umírání jejich ratolestí z těch či jiných důvodů. A i přes tu červenou jsou postavy černobíle ploché jak prkna, všichni hodní jsou krásní a milí, všichni zlí naopak odporní, slizcí a drzí, jediným zajímavým aktérem byl samotný Kingmaker, ale ten, jak víme, bohužel nežije věčně. V kontrastu s povedeným vizuálem a krásnou hudbou je pak v druhé polovině naprosté selhání v maskování veku postav, kdy starší aktéři pouze rozpustí velkolepé účesy a vymění bohaté róby za hadry, zatímco v obličeji vypadají stále jako ta jejich dítka, která ještě přežívají. To souvisí i se zmateným skákáním v čase, žádné zápletce se totiž nevěnuje víc než půl hodiny a roční období se v ději střídají stejně rychle jako jednotlivé scény. Ano, chápu, že emancipace žen a whatnot je dnes v kurzu, ale takto jednostranným pojetím hyzdit anglickou historii prostě JE jedním z největších seriálových failů BBC. Takhle prosím ne. (02.09.2013)

Lekce anglické historie zhuštěná do deseti hodinových dílů. Měl jsem pocit, že seriál předpokládá divákovu bazální znalost dějinného období, ve kterém se odehrává (1464–1485). Jelikož jí nedisponuji, tak jsem se v ději a postavách chvílemi ztrácel. Bylo proto zapotřebí se trochu dovzdělat. Jde spíše o konverzační drama, byť ani o pár vydařených záběrů z bitev není divák ochuzen. Dobová výprava je na vynikající úrovni, jen se mi moc nepozdával výběr/maskování některých herců. Například samotný král Edward IV. mi přišel jak vystřižený z nějakého lifestylového magazínu, a to po celých zobrazovaných 20 let jeho života (jeho představitel vizuálně vůbec nestárnul; až v den jeho smrti mu nechali narůst vousy). Z herců se mi naopak nejvíc líbila Amanda Hale, představitelka Margaret Beaufort, a potom David Oakes, který ztvárnil králova bratra George a kterého znám už z mé oblíbené „středověké“ minisérie Pilíře země a taky z Borgiů. (20.08.2015)