To Kapitola 2

Asi jako v pripade prvniho dilu, nebylo to spatne, mohlo to bejt lepsi, na knihu to nema. Zatimco u prvniho dilu jsem mel dojem, jak kdyby si tvurci vzali z knihy jen to nejzasadnejsi, tady mi prislo, ze dej z knihy si prevzali hodne volne a lekacky si delaj vicemene po svym, bud uz si knizku tolik nepamatuju, nebo se ji proste tak dusledne, jako u prvniho dilu, nedrzeli. Co se tyce stopaze, nevadi, film ani chvilku nenudi, navic co si budem povidat, ono by to sneslo i delsi stopaz, ale je fakt, ze prvni cca. hodinka je trochu rozvleklejsi a sla by prostrihat. Co se tyce lekacek, je jich tu dost, ale pusobi trochu oldschoolove a spis se jede na nechutnost a triky, nez vylozene vystraseni divaka, takze ve vysledku to je krvavy, nechutny, prachy jsou na tom videt, ale tech trikovejch zaberu tu je skoro az moc a obcas to je spis usmevny. Co se tyce hercu, je to takovy, jak kdyz na jeden znamej xicht musi bejt jeden neznamej, takze tu mame McAvoye, Hadera a Chastain a pak tri noname xichty, respektive ctyri, ale sedmej looser se pocitat vlastne nemusi. Chastain je fajn, Hader je skvelej, jak kdyby mu to psali na telo, McAvoy az moc pripomina silence, ale v pohode a prekvapive fajn je Ransone. Ale Ryan je naprosto tragickej. Skarsgard je fajn, ale paradoxne je mnohem strasidelnejsi bez masky, coz tu je bohuzel jen tak minutu, jinak jeho makeup je furt lehce usmevnej. Taky je fajn prolinani s minulosti a detskejma hercema, klidne to takhle mohli mit uz v prvnim dile. Takze celkove jsem spokojenej a i kdyz bych asi mel nadavat, ze me to nevystrasilo, ja si to uzil, takze neni duvod nedat 4* a pripadne "ultra" sestrih obou dilu rad skouknu. (14.10.2019)

Pokud by Kingova knižní předloha byla kulinářská specialita, tak film To Kapitola 2 by byl eintopf ukuchtěný ze stejných surovin. Nechutná vyloženě špatně, ale ke gastronomickému zážitku má daleko. Zatímco první část To byla solidní rozehrávkou příběhu o dospívání s přiměřeně strašidelnou hororovou rovinou, tak její druhá část působí spíš jako hororová komedie, kterou ani její tvůrci neberou vážně a mají potřebu veškeré její serióznější a strašidelné momenty soustavně shazovat komickými vsuvkami a jinými zcizujícími prostředky (filmové citace, nevhodně zvolená hudba). Schematický příběh trpí celou řadou dramaturgických nedostatků, hororové scény jsou často legrační až parodické a samotné To vybízí spíš k smíchu než ke zděšení. Jde o průměrnou žánrovou rutinu, která po svém předchůdci recykluje motivy nostalgického dětství a přátelské pospolitosti, budování napětí nahrazuje bafáním, lekáním a digitálními bubáky a kromě solidních hereckých výkonů a pár pozoruhodně realizovaných scén bohužel nepřichází s ničím dalším, co by stálo za pochvalu. Opět se tudíž nabízí otázka, zda by nestálo za to zpracovat To spíše v podobě výpravného seriálu, který by mohl být na rozdíl od filmů skutečně nekompromisní, příběhově obšírnější a invenčnější v práci s napětím a psychologií strachu. (05.09.2019)

Let´s kill this fucking clown! Škoda stereotypu pasáže s artefakty a Chüd finále, které prokázalo, že filmové plátno na rozdíl od papíru nesnese všechno. V součtu obou kapitol se však Muschietti popral s autorem, jehož převody do filmové řeči končí většinou neslavně, poměrně se ctí a dokázal tam tu sílu kamarádství a odvahy postavit se strachu dostat. Výtky směrem k humoru neberu. Když vás to chce sestřelit, nárazník se vždycky hodí.. (08.11.2019)

Zatímco jednička mi přišla jako kombinace Stranger Things a "best of z Nočních můr v Elm Street", dvojka se potýká s narativem "stihnu prostě všechno a všechny", takže se neustále někam skáče a jeden má dojem, že jde o nějaký seriál z produkce J.J. Abramse. Ale v rámci tempa to navzdory vražedné délce vlastně celkem slušně šlape. Výrazně se naráží na limity formátu, kdy film nenechává (na rozdíl od knih) prostor pro představivost, takže úplně nedává smysl, proč Pennywise věčně vyčkává, místo aby hrdiny rovnou kosil (ale tenhle problém měla i jednička). Nemluvě o castingu dospělých, který vyšel tak napůl. Nejvíc mi ale osobně vadí velká sázka na okaté digitální triky, kdy dobrou polovinu scén šlo zvládnout bez nich. Jako dítě osmdesátek mě to jen ruší, nezachrání to ani odkazy na klasiky žánru (od Osvícení po Věc) a finále je pro mě nesympatickým odrazem doby, v níž se "pořádný konec" bez digibordelu neobjede. Ale na adaptaci Kinga pořád ok. (12.09.2019)

Negativní ohlasy po premiéře mě vedly k rozhodnutí nezkazit si pozitivní dojem z prvního dílu a raději se pokračování vyhnout. Měl jsem se té volby držet, protože výsledek předčil ta nejhorší očekávání. Jednička a dvojka se k sobě má jako doktor Jekyll k panu Hydeovi, je až nepochopitelné, jak úspěch první části způsobil Muschiettimu naprostou ztrátu soudnosti. Jednička nepředstavovala ani zdaleka bezchybný film, šlo ale o důstojné a sympatické zpracování geniální předlohy. To Kapitola 2 vypadá a funguje jako předražené brakové béčko s šílenou stopáží, trapnými dialogy, mizernými triky, do očí bijící režijní toporností a nevýrazným herectvím, zavedená herecká esa nevyjímaje. (Jessica byla sice pro roli Beverly jako stvořená, ale její přítomnost filmu nepomohla.) Režisérovi se snímek rozpadl pod rukama, nedokázal do něj dostat ani špetku atmosféry a působivosti. Škoda mluvit, Stephen King bude ale na podobné konce svých předloh zvyklý. Celkový dojem: 20 %. (31.12.2021)