Dokud budu žít

Slavný režisér Yash Chopra, který se už premiéry svého nejnovějšího filmu nedožil, točil v minulosti i sociálně kritické a akční snímky, v indickém mediálním diskurzu je přesto pro svou novější sentimentálně tvorbu nejvíce znám jako "král melodramatu". A právě vztah, který divák chová k tomuto specifickému žánru, jenž už není v západním dramatickém umění příliš zastoupen (snad až mimo televizní soap-opery a taky klasickou operu divadelní), bude zřejmě nejvíce rozhodovat o tom, zda se mu JTHJ bude líbit nebo ne. Melodrama totiž není (jen) o vypjatých emocích, milostných zápletkách a vyšňořených dámách, které vzdychajíce padají do objetí statných mužů, ale často s sebou přináší také polarizovanou moralitu, diskutabilní dějové zvraty a vypravěčské postupy, které si příliš nelámou hlavu s pravděpodobností či motivovaností. Choprův film, volně vycházející z Greeneova románu Konec dobrodružství (End of the Affair), by přitom mohl sloužit jako etalon melodramatické absurdnosti. Děj je tak popostrkován dopředu pomocí řady náhod, nehod, amnézií a slibů, které někdo dal Bohu a vrcholem všeho je asi flirtovací scéna, jejíž aktéři visí na popruzích z mostu, přičemž muž zneškodňuje bombu a žena ho u toho natáčí a vypráví mu o své plánu vyspat se s muži s různými přízvuky. Ztotožnění se s postavami a prožívání jejich radostí i strastí si rozhodně žádá velice naivního diváka, nicméně Jab Tak Hai Jaan si lze naplno užít i tehdy, pokud ho celou dobu vnímáme jako poněkud úsměvný konstrukt. K tomu nám nepomáhají jen obvyklé sebereflexivní prvky indické populární kinematografie, ale také (a především) spojení povedené hudby, famózních obrazů a nakažlivě entuziastického herectví. Yashi Choprovi jde ke cti, že jeho poslední film nevypadá jako dílo vrásčitého plešatého dědečka, ale jako moderní, energií nabitý počin od sebevědomého mladíka. (14.01.2013)

Vidět pyrotechnika, který po zneškodnění bomby zalehne malebně na břeh řeky a zazpívá romantickou píseň, je asi možné jen v indickém filmu. Anebo možná i v jiných, ale jen v indickém filmu mi to nepřipadá zvláštní nebo komické. Film se skládá z několika časových rovin, které na přeskáčku vyprávějí příběh lásky chudého kluka a dívky z bohaté rodiny, co si spletla křesťanství s výměnným obchodem. V románu Grahama Greena učiní žena slib za záchranu milovaného muže ve vypjaté situaci. Tady dívka už od začátku smlouvá s Ježíšem kvůli každé blbosti jak na tržišti. ____ Do milostné romance dvakrát zasáhne srážka s autem, protože pyrotechnik je velmi nepozorný chodec. Pak se do toho vloží medicinské záhadnosti indických filmů, kdy lékařka chvílemi doporučuje, aby muži, který se vzpamatovává z kómatu, všichni lhali a vzápětí je podle ní nejlepším lékem, aby mu řekli pravdu. ___ Dokument, který o pyrotechnikovi natočí začínající novinářka, je tak úděsný kýč, že – kdyby se to stalo ve skutečnosti – by ho kamarádi z pyrotechnického oddílu provždy zatratili za to, jak je zesměšnil a udělal z nich měkkoty. ___ Film až legračně zdůrazňuje Khanovu atraktivitu. ___ No jo, je to všehochuť různých žánrů, masala film, ale i přes všechny chyby a nelogičnosti na mě ten koktejl fungoval, a to nejenom proto, že je to snad první indický film, ve kterém jsem viděla milostnou scénu v posteli. (30.08.2016)

Shahrukh&Katrina - ony taky existují akordy při hraní na kytaru, víme? :D A Anushka se teleportovala suchá na ostrůvek uprostřed vody? Těšila jsem se na další bolly bombu od Chopra dua, ale po úspěšném Veer-Zaara se dočkáme jen utahané průměrnosti, kterou nezachrání ani mocný pan Shahrukh. Mrzuté. (26.02.2014)

Ak sami nie sme šťastní, nikdy nedokážeme urobiť šťastných druhých... Ďalšia parádna romantická dráma Made in India, odkiaľ vychádza nespočetné množstvo skvelých filmov, ktoré si žiaľ v našom mainstreame väčšinou ani neškrtnú. Shahrukh Khan a Katrina Kaif v hlavných úlohách bola už sama o sebe predzvesť kvality. A tak to aj napokon bolo! Prvá polovica zameraná na Samarovu minulosť v Londýne bola vynikajúco, potom v jeho prítomnosti to trochu upadlo, ale po návrate do Londýnu opäť paráda. Postava Aniky mi tam akosi nepasovala, možno keby u nej nebol tak dominantný šialený entuziazmus, tak by bola viac znesiteľná. Ale naozaj dobrý scenár, a dráma až do úplného konca. (21.01.2015)

Chcel by som dať lepšie hodnotenie, ale po všetkých tých Bollywoodských filmov, je JTHJ len rutinnou, ale po všetkých stránkach remeselne výborne zvládnutou robotou. Omnoho zaujímavejší ako Shahrukh Khan - ktorý tu hrá svoj štandart, je Katrina Kaif. Je oslnivo krásna, vnútorne rozpoltená a keby sa film viacej venoval jej pohľadu, mohlo to byť zaujímavejšie. Film funguje tam, kde má. Nemá hluché miesta aj napriek dĺžke a celkovo sú všetky postavy veľmi sympatické. Absencia zloducha, dáva omnoho väčší priestor na vytvorenie potrebných emócií. Yash Chopra dokonca dokázal osudy hrdinov zasadiť do atraktívneho prostredia Londýna a Kashmiru. Lenže ani oscarový A.R. Rahman nepriniesol aspoň jednu pamätnú pieseň a nebyť posledného monológu Anushky Sharmy, tak by sa nedostavili ani potrebné emócie, ktoré film tak starostlivo tri hodiny budoval. Priemer, ale bez toho, že by som ľutoval, že som to videl. Ale Khan má aj lepšie filmy. (05.09.2013)