Na pytlácké stezce

"Srdečně vás vítáme, haťa paťa, už v tom zase lítáme - od rána až do noci, už nám není pomoci" - zpívající duo Zedníček - Heřmánek, jsou jedni z kladů tohoto dílu známé trilogie. Druhým pozitivem je skorokriminální zápletka, jak jinak než o hledání pytláka a o hereckých výkonech dalším slovem není potřeba se zmiňovati. (25.12.2004)

„Véna nepřijede, pan syn ho bere do Bulharska.“ Ale mezitím malý Vašek odjíždí za svým dědou a psem Brokem na Šumavu, kde je nádherná příroda se zvířaty. Vůni dřeva a lesa jsem cítil i z PC, kde jsem se na film díval. Společnými silami pátrají po pytlákovi, kterého nakonec „zastaví“ bouřka a Vašek je u toho. Můj nejoblíbenější film z této trilogie. (31.07.2008)

Nebohý Tomáš Holý je mnohými dodnes považovaný za žiarivú českú detskú hviezdu. Sympatický klučina s obrovským hereckým talentom. Možno čosi na tom bude. Mal svojráznu charizmu. Mne však nikdy nijak zvlášť neučaroval. Objavoval sa vo filmoch, ktoré ma nevedeli zaujať. Ani príbeh malého pražáka, ktorý sa ocitne u svojho starého otca hájnika na Šumave ma moc nepobavil. Takže preto filmu "Na pytliackom chodníčku" dávam len dve hviezdičky. ** (17.04.2018)

Pytlácká dvojka je napínavější a dějovější než "seznamovací" jednička, ale nechybí jí ani humorné odlehčení, třeba v podobě čundráckého dua Zedníček-Heřmánek. Při některých reprízách se mi líbí víc než jednička, při některých méně. Záleží na momentálním rozpoložení. Každopádně je to stále hodně dobrý rodinný film, kde Holý s Valachem vytvořili natolik povedenou a výraznou dvojicí, že ji pak ostravská televize úspěšně "vytěžila" v seriálu Přátelé Zeleného údolí. (23.02.2012)

Jedna z mých nejoblíbenějších trilogií z dětství. Teď už mi vadí některé neduhy, které jsem jako malý neviděl, stejně jako nevidí žádné dítko. Přesto u těchto skvělých filmů (ano, jsou skvělé, nejen pro malé diváky, kteří mají krapet méně náročné požadavky na kvalitu produkce) , pokud jednou za čas otevřu program a zrovna vysílají, rád strávím sychravé sobotní/nedělní odpoledne. Krásné záběry šumavské přírody jsou stále dechberoucí jako byly v době, kdy jsem zažíval euforii z každého z Vénových příběhů. V dětství mi přinesly hodně, probudily touhu toulat se po lesích a užívat si všechnu tu krásu, kterou nám příroda nabízí... (06.01.2009)