Na pytlácké stezce

Na pytlácké stezce je důstojným pokračováním svého staršího bratříčka. Ve stejně radostné atmosféře života s respektem a laskavým pohledem na přírodní krásy šumavských lesů a slatí v letním čase prázdnin. Film má sice lépe poskládaný děj, než jeho předchůdce, přesto jsou stále jeho nejsilnější stránkou kouzelné obrázky divoké zvěře, laskavý duch životního optimismu a bezprostřední radost ze života. V nostalgii vzpomínek na bezstarostnost dětství, bych se i rád a dobrovolně vrátil do těch sladkých dětských časů zpět. Hrdinou příběhu je opět malý vitální chlapec Vašek Straka (dobrý Tomáš Holý) ve své lásce k přírodě a k dědečkovi. Na další tajemství tajuplné divoké přírody je nahlíženo v idealisticky upřímném a rozhořčeném boji proti narušitelům. Šumavským moudrým průvodcem je opět Vaškův dědeček a hajný Václav Straka (sympatický Gustáv Valach), oddaný své práci a životnímu poslání. Výraznou postavou je lesní dělník Josef alias Čahoun (příjemný Václav Sloup) s ochotnou pomocí ve své nevděčné roli podezřelého. Z dalších rolí: Vaškova starostlivá maminka Jarmila (Jana Brejchová), svérázný horal a lovec zmijí Perníkář alias Zmiják (zajímavý Josef Kemr), pracovník pily s nečistým svědomím Ungeler (Karel Augusta), kamarádský sousední hajný Antoš (Jan Pohan), ochotný polesný (František Hanus), vedoucí pily Přibyl alias Pilous (Adolf Filip), či prázdninoví rozverní trampové (příjemní Karel Heřmánek a Pavel Zedníček). Výsledkem je další ideální dětský filmový produkt, kde neschází láska, hřejivé pohlazení, optimistická radost ze života a úcta k přírodě. Příjemné teplo se rozhostí uvnitř, když dostáváme obyčejnou lidskou laskavost, schovívavost a upřímnou lásku. To sladké nadšení v dobrodružství prvních objevů v lůně přírody má stále podmanivou moc. (09.11.2016)

Kvalitní pokračování, navíc obohacené o úžasné herectví pana Kemra a zajímavou zápletku, kdy pátráme po pytlákovi, kterým může být v podstatě kdokoliv. Finále, kdy Véna bloudí lesem v obrovské bouři, je velmi silné. Ovšem toho mrtvého pytláka měli divákovi ukázat lépe a déle, takhle myslím, že kdo vidí film poprvé, možná vůbec nepostřehne, kdo že tím pytlákem vlastně byl. (29.12.2020)

Mám rád Šumavu, Tomáše Holého i Gustáva Valacha a tenhle film byl z celé trilogie podle mne nejlepší, takže tentokrát za čtyři. V téhle sérii mi mimo jiné asi nejvíc vadily hojně užívané sborové halekačky v hudebním doprovodu, na ty jsem si vypěstoval úplnou alergii. Pro zajímavost: kdyby někdo hledal hájenku, kde byly tyhle filmy natáčeny, jedná se o tzv. Klostermanovu chatu, která se nachází po pravé straně silnice ze Srní k rekreačnímu středisku ZČE Vydra. (01.07.2007)

„Véna nepřijede, pan syn ho bere do Bulharska.“ Ale mezitím malý Vašek odjíždí za svým dědou a psem Brokem na Šumavu, kde je nádherná příroda se zvířaty. Vůni dřeva a lesa jsem cítil i z PC, kde jsem se na film díval. Společnými silami pátrají po pytlákovi, kterého nakonec „zastaví“ bouřka a Vašek je u toho. Můj nejoblíbenější film z této trilogie. (31.07.2008)

Film mi celkom spríjemnil cestu autobusom z Michaloviec do Prahy, ako nenáročná oddychovka celkom funguje. Ale rok výroby je predsa len poznať. Dramatická hudba v "napínavých" momentoch ma vždy rozosmiala. A napriek krátkej stopáži ma film viacmenej nudil a ani zábery na srnku, jeleňa, zmiju, líšku a ostatné zvieratá - bez ktorých by film mal snáď 45 minút - ma nejako extra nebavili. (01.05.2008)