Frank

Alternativní alternativa. Už dlouho se mi nestalo, že by z nějakého filmu tak strašně moc čišelo jak je jiný. Nezávislý, který je zastřešen velmi kvalitním hereckým obsazením a naprosto sází na svou nespoutanost, teatrálnost a divokost. Opravdu, kdo by si dovolil svojí hlavní hereckou hvězdu chodit s obří plastovou hlavou po naprostou většinu filmu. Bavil jsem se, ale větší uměleckou hodnotu Frankovi nepřikládám. (26.09.2014)

Napriek tomu, že režisér Lenny Abrahamson v tejto snímke pracuje s hlavným hrdinom skrytým v maske, Frank je najuveriteľnejším hrdinom príbehu a vzbudzuje viac sympatií než jeho kolegovia. Michael Fassbender nepochybne čelil výzve znázorniť osobnosť postavy jedine cez pohyb a hlas a podarilo sa mu to určite bravúrne. Domnhall Gleeson poslednú dobou rozdáva talent na všetky strany a veľmi rýchlo sa zaraďuje k mojim obľúbeným hercom. Aj keď kapela Soronprfbs vo filme je vymyslená, môžeme za ňou nájsť reálny predobraz. Hudobnú komédiu Frank preslávila v médiách skutočnosť, že titulného hrdinu si zahral Michael Fassbender, ktorého tvár je väčšinu filmu skrytá za okrúhlou papierovou mega maskou. Hoci si tak na 99% v snímke vôbec nedá dole tú svoju obrovskú masku, rozhodne nenechá nikoho na pochybách, kto je tu najväčší herecký kráľ. (01.06.2019)

Totální a také zároveň nejlepší úlet a překvapení roku 2014? Alespoň pro mě ano. Na tento film s originální, leč podivnou zápletkou, chlubící se plejádou hvězd a chytlavým soundtrackem budete vzpomínat ještě hodně dlouho. Režisérovi se citlivě a precizně daří rozehrávat se všemi herci koncert emocí, vtipu a napětí. Už jen pro tyto mnou zmíněné faktory by jste tento "úžasně divný snímek" měli zhlédnout. A bezprostředně po projekci musím říci, že i když Michaelovi Fassbenderovi není vidět do obličeje, tato role se řadí do jeho portfolia jako jedna z nejlepších. „I LOVE YOU ALL!“ (01.10.2014)

Tohle mě výrazně minulo filmově i hudebně. Michael Fassbender nesundá z hlavy masku, humoru jsem příliš nezaznamenal, postavy nesympatické nebo hloupé, hudba otřesná, závěrečné vyústění mě taky nijak nevzalo. Celkově dost zklamání, pár dobrých momentů za 95 minut mi nestačilo, i na tři hvězdy toho bylo málo. (06.02.2015)

Rád bych tento komentář věnoval nonetovi, kapele Cry of shits a vzpomínce na jejich jediný koncert. Konečně mi došlo, že nejde ani tak o tu hudbu, ale o onen tvůrčí proces. Prožívání něčeho, objevování nového. Díky za ten jedinečný (zřejmě neopakovatelný) zážitek. Frankovi Soronprfbs jsou pohlcení tvořením, dokonalostí a snaha vytvořit ono amorfní "něco jiného" diváka snadno vtáhne a excentrický frontman v podání Michaela Fassbendera balancuje mezi genialitou a duševně chorým uvažováním. Vodící, sociálně vysíťovaná, linka symbolizovaná twítováním hlavního destruktora Domhnalla Gleesona mezitím stíhá reflektovat ubohý stav dnešního kulturního chápání. Prostředek filmu má své opodstatnění, ale děj tím strašně trpí = není tak zábavný. Závěr skočí rovnýma nohama do depresivního psychologického dramatu, kde Fassbender předvádí něco neuvěřitelného a ve své kariéře ojedinělého. Přerod z extroverta do introverta je ponurý i když je závěr poměrně optimistický s poselstvím, že tohle všechno má smysl. Abrahamsonovi se podařilo natočit skvělý, lehce nevyvážený paradokument se svébytným stylem. Pro čtenáře FullMoonu téměř povinnost. Čirá kreativita. (07.11.2014)