Přicházejí z tmy

Myslím, že keby sú protagonistom vštepované hĺbavejšie a ďalekosiahlejšie postavy, skrátka lepšie napísané a dramaturgicky zosnované príbehy hoci aj zo socialisticky sploštených námetov, vôbec by neprepadli. Dobové politbyro a rámce vtedajšej kritiky sa však zmohli len na lacné schematizované stupne možného a nemožného a akýkoľvek odliatok od tvrdých dogiem vzbudzovalo velice odvážne, nezávislé rysy, ktoré bývali bezprecedentne potlačované. Bohužiaľ, Přicházejí z tmy skutočne nedisponujú žiadnym momentom prekvapenia a s odstupom desaťročí jeho vzťahový tón čo i len z ideologickej vierohodnosti je pošľapávaný v podobnom merítku ako dokumenty z dielne ministra propagandy v Nemeckej ríši z počiatku 40. rokov. Akurát s tým rozdielom, že tu máme ambivalentný príbehový naratív vstupujúci do konfrontačného kolegiálneho súperenia spoločenských tried a tam si dovolili skutočne bez okolkov štvať proti parciálnym základom identity a genetiky jednotlivca z princípu dedičnej príslušnosti a nie(len) disponibilitou majetku. V Gajerovom filme sú za čertov vyobrazení kulaci; ku ktorým boli priradené osobité vlastnosti, charakter a temperament, ale umelecké ambície sú vo všetkých úrovniach nulové a ani sa nesnažia preukazovať snahu o ich bádací rozbor. Preto je oná schematickosť vysoko účelová. (14.07.2017)

Na bolševických agitkách mě nejvíce fascinuje jedna věc - a to fakt, jak se dokážou vykašlat na jakoukoliv psychologii postav a vnímají lidi pouze dvěmi barvami (černou a bílou - a to ne pouze na filmovém pásku). Zatímco příslušníci komunistické strany jsou skromní, chrabří, odvážní, po majetku netoužící a navzájem si pomáhající (a jejich ženy vypadají jako by právě vylezly ze chléva, kde celý den dojily krávy), druhá strana zase jen kuje pikle, škodí venkovanům, hádají se mezi sebou, otec praští syna, syn podvede otce, spolčují se s americkými záškodníky (a naopak jejich ženy jsou půvabné, opečovávané, s norkovou kožešinou kolem krku). Ta dvojbarevnost je tak průhledná, že to přece muselo být jasné i těm lidem v padesátých letech? Nebo jim byly vymyty mozky natolik, že slepě věřili rudým bratrům? Ať je to jakkoliv, tento film je špatný a nezachrání ho ani poměrně zdařilý výkon Medřické, poněkud netradiční výkon Cupáka, skvělý záporák Hrušínský. Jako špatnou herečku zde vnímám Kurandovou - jak ona dokáže být trapně patetická, naivní maminka všech bolševiků (ani v Babičce ji nemůžu vidět jinak). (22.09.2013)

Kratičký film s jednoduchou zápletkou a až na vzácné výjimky i jednoduchými, schematickými postavami, což mu mimochodem vytýkala už dobová kritika. V modelové vesnici všichni radostně budují družstvo a mají mezi sebou ty nejlepší vztahy. Všichni až na rodinu místního kulaka, jemuž vadí ztráta majetku, postavení a moci. Spolu se svým odbojným synem doufá v pomoc USA a návrat starých časů. Proti pracujícímu lidu, jenž má úsměv od ucha k uchu však nemá šanci, zvláštěpak když i jeho dcera začíná chápat, na čí komunistické straně stojí pravda. +++++ Filmík je to přímočarý, z propagandistického hlediska bezzubý nejspíše už v dobách svého vzniku. Zápletku má banální, ale filmy z druhé strany barikády na tom nejsou lépe. Medřická ve své roli v mezích daných možností podává poměrně slušný výkon a rozohňovat se nad tou hrůzou je zbytečné. Připitoměle usměvaví vesničané a dementní bratr kulackého synka jsou na hraně karikatury... No a co? Zdá se mi, že spousta komentátorů chce tu spíše než o filmu hovořit o sobě: "Já teda s komoušema, já bych teda nikdy to... Dyť sou úplně blbí." Proto nejsou ochotni filmu přiznat ani řemeslné kvality. Hloupost - v tomhle není nijak extrémně podprůměrný.... Silná *. (27.10.2014)

První 2/3 jsou parádní zábava kde by se každá druhá věta dala tesat rovnou do mramoru.. Je tak obrovská škoda, že se tvůrci rozhodli celou tu rafinovanou zápletku rozplést tak zkratkovitě a nenápaditě... Na brilantní "Botostroj", nebo polobrilantní "Zítra se bude tančit všude" se to teda sice nechytá, ale i tak je to myslím velmi povedená propagandistická taškařice. :D (27.09.2015)

Pro diváka, který není zblblý antikomunistickou propagandou stejně, jako ti, kteří byli předtím zblblí komunistickou propagandou ten film zase není až tak nezajímavý. Svým způsobem je to i dobový dokument a i dnešnímu divákovi má co říct. Minimálně ho donutí k zamyšlení o věcech minulých a současných. Neodoskutelnovatlným faktem zůstává skutečnost, že přes násilnou kolektivizaci vesnice jsme se postupně dopracovali k soběstačnosti ve výrobě potravin. Dalším faktem pak zůstává, že po násilné dekolektivizaci vesnice na začátku 90-tych let jsme o soběstačnost ve výrobě potravin velice rychle přišli a dnes za drahé peníze dovážíme ze zahraničí namnoze i jejich odpad při výrobě potravin. Tak tedy nevím, jestli do odpadu patří tento snímek, nebo část dovážených potravin. (19.04.2012)