Maléry pana účetního

Tahle vykutálená série mi k srdci dvakrát nepřirostla. Mám pocit, že humor Paola Villagia staví na rovnici "čím absurdnější blbost, tím lepší". Vede to k takovým těm naprostým negacím okolí a výsměchu všeho, co Fantozzi dělá, i kdyby to mělo být třeba jen pokrčení rameny. Nehledě na to, že se některé scénky v jednotlivých dílech až nepřiměřeně opakují (viz. Fantozzi "hubne" prakticky identicky jako v prvním díle). Tyhle první části série ale mají nespochybnitelnou výhodu a to relativní nápaditost. Když došel hlavní arzenál, Villagio v pozdějších dílech převrátil původní myšlenku do přehnaných výšin. A proto je Fantozziho humor v posledních letech nesmyslně brutální a především nechutný... Ale nikomu neodpírám. (25.11.2005)

Vážení přátelé... oujé! Tak tomuhle se říká ztráta iluzí... Jestli o ty své nechcete přijít - v dospělosti na tuhle kultovku našeho dětství raději nekoukejte... Panebože - taková Ftákovina! (:o) (Ale jó - vobčas jsem se zasmál i dneska - ale ty žaludy už z toho smíchy rozhodně neseru! ) Takže studijně zkouknout a pečlivě uzamknout na dalších 20 let doma do trezoru, o těch dalších dílech ani nemluvě...! (20.09.2007)

Vzpomínám si, jak jsem se, jako desetiletý, u toho řezal smíchy. Geniální dabing Stanislava Fišera nebo Jiřího Brudera dokázal tuhle komedii povýšit na jedinečný zážitek. Dneska bych se u toho stěží uchechtl a možná bych se na to ani nedodíval. Některé vtipy už jsou notně vyčpělé, a přesně tak pro desetileté děti, ale i ty to nebude bavit. Je jiná doba. 60% (22.02.2009)

Kdysi, tzn. na konci 80. let, se mi tahle bláznivá komedie opravdu líbila, nicméně musím konstatovat, že je to humor lacinějšího ražení, poněkud infantilní, myslím, že si ho zkrátka užijí spíš odrostlejší děti a teenageři. Je to jeden z případů, kdy je procentuální hodnocení ovlivněno do značné míry nostalgií a věkovým profilem uživatelů. Některé gagy jsou skvělé i dnes, ale při některých se už ošívám, jsou zkrátka na hranici trapnosti. Celkový dojem: 60 %. První díl série nicméně ještě má nepokryté kvality, poslední dva díly klesly do propasti nevkusu... (20.04.2009)

Některé vtípky jsou sice trapňoučké jak z mateřské školky, avšak naštěstí je převyšují ty lepší. Italové si zebe taky dokážou udělat slušnou prdel (pracovní morálka na samém počátku) a servírují zde mnoho dalšího-krásná dceruška, nebo posedlost televizí. Dříve jsem se u toho bavil více, ale i dneska se to dá řadit mezi zlatou klasiku. (25.06.2008)