Režie:
Aku LouhimiesScénář:
Jari RantalaKamera:
Mika OrasmaaHrají:
Jessica Grabowsky, Eero Aho, Pirkka-Pekka Petelius, Mikko Leppilampi, Jakob Öhrman, Cecilia McMillan, Rosa Salomaa, Manna, Max Ovaska, Mikko Kouki (více)Obsahy(1)
Život mladé Pike býval nekončící barevná párty, ale jednoho dne drogový večírek skončil a ona teď opouští vězení s osmiměsíční dcerkou v kočárku. Přes zdi sociálního bytu se ozývá řev a brzy se v jejím novém životě objeví dva muži z minulosti: bývalý přítel Lalli ji vtahuje zpět do spirály destrukce a násilí a nekonvenční policista inspektor Elias Kaski nabízí pomocnou ruku. (Febiofest)
(více)Videa (2)
Recenze (36)
Hodně silnej a odpornej film z "drogovýho prostředí" ... Nebo spíš ze společnosti pouličních nízkejch grázlů, co se navzájem vojebávaj, obchodujeou se sračkama, jsou imrvére sjetý "tvrdým" a hlavní hrdinka s malým miminem, která chce přestat a dát si život dokupy, uprostřed toho všeho ... Ovšem její pro ženy, zvlášť ženy geneticky zatížené sklonem k závislostem, typická závislost na zrovna tom nejhorším grázlovi ze všech, ji postupně potápí zpět... Finále je hodně drsný, napínavý a nepříjemný ... ještě že pár těch "dobrých=vychcaných" poldů existuje ... (po tomhle si fakt asi hodně dlouho nic nedám ...). Chvílemi film na zblití ... ()
Typický severský chlad prenesený na plátno. Tentokrát o mladučkej Pike, ktorá sa snaží svoj život po páde na dno dostať späť do normálnych koľají. To by ju však nemohla prenasledovať minulosť v podobe jej narkomanských kamošov, ktorým je očividne Pikina snaha úplne ľahostajná. Základ filmu fajn, ale po dejovej stránke nič výnimočné. Čakal som od toho významnejšie zvraty v deji... ()
Aku nám zase naservíroval chladné Fínsko aj s trochou nádeje. Príbeh z prostredia drog o tom, ako vyliečený feťák nechce do toho zase spadnúť, ale prostredie a partia tomu moc nepomáhajú. Možno sme to už niekde videli, ale je to dobre natočené a herci sú fakt sympaťáci ... hlavne Lalli, ten ma bavil nesmierne. ()
Musím se přiznat, že dlouho jsem se nesetkal s nějakým solidně depresivním skandinávským filmem, tudíž mi 8-ball v tomhle ohledu udělal docela radost. Tak nějak jsem sice tušil, do čeho jdu, ale jak jsem si ze začátku filmu hověl na gauči v poloze ležícího střelce, deprese a stres proudící skrz mým tělem mi to od půlky filmu nedala a musel jsem si na něj vysloveně sednout. To, co se totiž ze začátku rozjíždělo poměrně nevinně, nakonec mělo docela šílenej dojezd. A musím se přiznat, že u některých scén to bylo fakt hodně náročný. Nebejt toho závěru, asi bych dal čtyři hvězdy. Závěr nicméně ukázal, jak to vypadá, když se spojí finská depka + brutální zimní finské počasí a komisař jak z francouzskejch kriminálek ze sedmdesátejch let. ()
O tom, ako ťažké je zbaviť sa svojich feťáckych kamarátov a starého života... Čo ja viem, čakal som niečo lepšie, celý príbeh si plynul len tak sám pre seba podľa osvedčenej šablóny. Svetielko nádeje na konci tunela niekomu vyhovuje, aj mne priznám sa, avšak mohlo to byť jasnejšie spracované. Sú momenty vo filme, ktoré sa zlievajú do jedného chaosu a bordelu, hlavne čo sa týka práce tých dvoch policajtov. Priemer. 60/100 ()
Reklama