Dějiny světa

Příběh sedmdesáti tisíc let lidské historie. Unikátní dokumentární cyklus BBC vznikal osm roků.

1. Přežití Příslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.
Vyvinuli jsme se jako lidské bytosti s pozoruhodným označením homo sapiens, tedy „člověk moudrý". Je to historie statisíců let bojů o přežití a přizpůsobování se průběžným změnám klimatu. Doby ledové, záplavy, sopečné erupce, zemětřesení – to vše neustále ohrožovalo naši existenci. Odborníci konstatují, že lidská populace byla v jednu chvíli zredukována na pouhých pár tisíců jedinců. Přitom ti, kdo přežili, byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.
Vědci došli k závěru, že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku mají ve svých genech jen minimální odlišnosti a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě. Spojuje nás všechny. Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci, indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Eskymáci, Číňané, Vietnamci, Korejci a Indové, ti všichni jsou její příbuzní.

2. Věk říší V roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.
Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.

3. Slovo a meč Vládnout světu budou králové a císaři nebo bohové?
Císaři a králové byli po tisíce let pány nad životem a smrtí. Někteří se považovali za živoucí bohy. Jiní se domnívali, že jsou dokonce víc než sami bohové. Pozemská moc se střetla s novými náboženstvími a jejich odvážnými a zarputilými stoupenci. Slovo a meč se nakonec spojily, aby vytvořily největší říše v dějinách světa.

4. Ke světlu Doba předávání vědomostí.
Byla to doba, kdy pohané drancovali Evropu. Kočovné kmeny dobývaly Asii a islám se střetl s křesťanstvím. Východ se setkal se Západem a Sever s Jihem; síť obchodních cest a vědomostí začala spojovat kultury po staletí rozdělované nedůvěrou, nevědomostí a válkami. Příkrov tmy se zvedl a světlo poznání rozzářilo svět. Byla to doba dobývání a předávání vědomostí.

5. Věk drancování Šestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů.
Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.

6. Revoluce Nová úvaha o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovala vědecký pokrok.
Paříž, 21. května 1793. Gilotina už za chvíli ukončí přes tisíc let vlády donedávna všemocné monarchie. Duch revoluce se prohnal nejen celou Francií, ale šířil se i do okolního světa. Přišel čas svrhnout ty, kteří ve svých rukou třímali absolutní moc. Nové uvažování o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovalo vědecký pokrok. Nastoupily nové formy vlády a morálních hodnot. Nastal čas svobody. Byl to pojem, za který mělo smysl bojovat a dokonce i umírat.

7. Průmyslový věk Boj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce.
Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.

8. Věk extrémů Chamtivost a násilí testují naši technologickou genialitu.
Ve dvacátém století došlo k nejostřejšímu střetu mezi lidskou genialitou a naší schopností dopouštět se sebezničující destrukce. Ocitli jsme se před největším morálním dilematem, před jakým lidstvo od svého zrodu stanulo. Americký vědec Robert Oppenheimer pracoval na přísně tajné misi, která měla ukončit nejsmrtonosnější válku v dějinách světa. Aby toho dosáhl, musel vytvořit zbraň schopnou ukončit existenci lidstva na Zemi. Po celém světě spolu bojovaly o nadvládu tři velké ideologie: kapitalismus, komunismus a fašismus. Demokracie se setkala s extrémistickými vůdci, kteří věřili, že vyhladí-li veškerou opozici, nastane ráj. Namísto toho ale rozpoutali peklo na Zemi. Jeden groteskní paradox za druhým. Ubráníme se hrozbě tragédie? (Česká televize)