Pozdravy ze spermabanky

Pohodovka. Žádná ujeťárna ani drama-rádobykomedie. Lehký nadprůměr. Příběh originální, toho si cením. Je tam pár tradičně americky rozjuchaných scén, patos, všivhni se mají rádi, ale i místa, kde se člověk zasměje. # [monitor, 5.1, EN sub] # příběh **** | hudba *** | humor * | akce * | napětí – | pustil bych si znovu *** (07.03.2014)

náznaky, SPOILERy:________________: Humor je zde svěží, nenucený, je to fajn, je to sluníčkové. Taky je to ale spousta unuděného patosu, nelogického chování a dialogů. David dělal celý život zdánlivě blbá rozhodnutí, zlom v jeho životě nastává ve chvíli, kdy se on sám a v podstatě celá Amerika k jednomu z nich vrací. Stát se biologickým otcem pěti set dospělých lidí (leč stále harantů) ze dne na den je téma jistě zajímavé. Nějaké poselství, krom toho srdíčkového, se ale stejně nedostaví. Masturbátor zplodil celou generaci krásných a úspěšných newyorčanů jako vystřižených z časopisu. Celu dobu si říkáte, že tady něco nehraje, že takhle by to v reálu nikdy vypadat nemohlo. Děcka bezmyšlenkovitě pořádají hon na čarodějnici. Právně nemají šanci, morálně roztáčejí kolotoč ubohosti. Ta hluboká myšlenka a poselství náhlého přívalu zodpovědnosti a přehodnocení (vybudování) si nějakého žebříčku hodnot, ve výsledku působí strašně jednorozměrně. No a konec? Tím jak Davidovi těch 100 litrů hodili na stůl celý film potopili. Kdyby vzal prachy za žalobu a žil chvíli někde ve stínu, dětem se přiznal třeba za nějakých 5 let, po kterých by si na ono přiznání šetřil třeba darováním plazmy, byli bychom ušetřeni toho vzlyku hodného happyendu. Termín happyend tady totiž získává úplně nový rozměr. Jednoduchá, idylická předělávka dva roky starého námětu. (20.03.2014)

"I don't have mental problems. - When we're in court, I want you to say it exactly that way." Kanadský film Starbuck jsem neviděla, popravdě jsem se o něm dozvěděla těsně před psaním komentáře, takže nemohu posuzovat, nakolik amíci zase něco obšlehli od jiné země, ale mě se to líbilo, tak co:) Na to, že je to totálně ujeté téma, je to natočené relativně decentně a tak se z toho stala naprosto pohodová komedie, kdy mi i ukápla slzička. "Did you bring me here to expose me? - No. I wanna keep you all to myself." řekl s pohledem naprostého psychopata aneb Vigga bych nechtěla mít jako syna. Na jednu stranu by nemuselo být špatné mít 141 sourozenců s nimiž může člověk trávit čas a bavit se, ale těžko říct, jestli by mě zase nesralo 141 sourozenců, bohatě mi stačí ten jeden můj :D "How would a normal person handle the situation like this? - A normal person would not be in this situation." (23.03.2014)

Dost dlouho jsem se na snímek těšil a mnohokrát jsem se poohlížel, jestli už se konečně někomu zachtělo podělit se s titulkami. Tím více jsem po zhlédnutí zklamán. Ta v popisu slibovaná bžunda mi absolutně unikla. Nezasmál jsem se ani jednou, a to jsem byl dnes vybaven extrémně dobrou náladou. Většinou stopáže jsem se silně pronudil. Film je brutálně stereotypní. Neděje se v něm absolutně nic. Obtloustlý exmasturbátor pobíhá po státech a tajně si prohlíží své biologické potomky. Přitom nápad je to fajn a i pořádně orginální. Pokud nemáte v úmyslu zažít skoro dvě hodinky nudy, tak vřele doporučuji vyhnout se snímku tak velkým obloukem, jaký jen dovedete udělat. Z mého pohledu se jedná a naprosto blbý film. Alespoň, že se tam nemlátí 20 letí upíři se stejně starými vlkodlaky. 1* (25.02.2014)

Konečne sa V.Vaughn chytil,lebo poslednej dobe točil len somariny.Ale tato rola mu velmi pristala a dobre sa naho pozeralo.On má aj zábavnejšie komédie ale táto disponuje veľmi dobrým neopozeraným príbehom.Emócie fungujú na plné obrátky a je to bez trápnejšej scénky a to mi vyhovovalo.Film plynul svižne a ani neviem ako ubehlo 103min.naozaj som sa bavil.Jedine čo mi vadilo predvídateľnost hlavnej postavy,všetko dostal na zlatom podnose.Dlžil vačší obnos peňazí,otec mu ich dal,pohádal sa s priateľkou ale v rýchlom čase sa uzmierili,bez konfliktov a tie decká stáli pri nom aj keď sa zachoval ako kretén,lebo celú dobu im klamal,to tam bolo troška nedomyslené. (31.03.2014)