Valentine

Jak typické. Nejhezší postavu sejmou jako první a pak už to jede jako na drátkách, nuda, nelogičnost, kecy, předhazování Denise Richards před kameru (kdyby měla alespoň o deset kilo více, tak bych to i ocenil), neoriginálnost a hrozně hloupá maska vraha. Druhá (třetí?) vlna slasheru mě nechala naprosto chladným a tohle je přesně ukázka toho, proč. Nemá to napětí, atmosféru (pravda, u první vraždy to trochu bylo), z žánrového hlediska je to nudné. Pokud už, tak mě bavily převážně scény, které se zápletkou nebo žánrem neměly nic moc společného. Štestí, že se Jamie Blanks později polepšil. (07.01.2016)

Po dlouhý době jsem se chtěla podívat na horor, trochu se zabát... A hele, v televizi jeden dávali! Ale malej problém - v tomhle případě nejde ani tak o horor, nevím jak bych to popsala, spíš jako teenage, hm, drama, no budiž. A taky naprosto průhledný. Hned jsem si říkala, jo, to je on. Pak jsem čekala na konec, kterej vyvrátí mojí teorii, ale on nic. Moje doporučení? Nedívejde se na to, je to zabitá hoďka a půl (s reklamama dvě hodiny). (13.02.2009)

Jsem hororově až moc otrlá a znalá, abych nevěděla hned, kdo je vrah, kdo přežije, na koho to tvůrci chtějí zprvu shodit. Nebo je to spíše tím, že tam narvali jedno hororové klišé za druhým, ale zase to není taková tragédie, až na nudné pasáže mezi bandou těch slepic, které dělají, že mají logické uvažování. Není to nějaký extra horor, ale nekoukatelné to není. (18.07.2016)

To průměrné hodnocení moc nechápu. I když se nejedná o žádný áčkový film, svou atmosféru má. Především mu nelze upřít do dllllooooouuuuuuhhhéééééé čekání na to, až se něco stane. A vy pořád tajíte dech. A ono se nic neděje. A pak to najednou přijde. Tohle jsem aspoň pociťoval já. Námět je sice několikrát obehraný, ale tady se zase schovává za nešťastným dospíváním ve škole a za nešťastnou láskou. I když Vřískot je Vřískot, tohle aspoň mělo nějaký smysl. Hlavně v dnešní době moderní techniky se pachatel může schovat za cokoliv. (14.01.2014)

Vřískoty i vyvražďovačky mám rád, ale tohle se nepovedlo. Třeba jako Tajemství loňského léta. Zábavné to bylo, to jo, ale staršidelné ani napínavé ne. Místy a závěr HODNĚ nelogický a logičtěji řečeno - za vlasy přitažený. A jednotvárná hudba Dona Davise vše srážela ještě více dolů. Tím se konečně dostáváme k tomu, že dokonalé tělo Denise Richards tomuhle snímku už holt nepomůže. (22.08.2005)