Dozvuky

"Nahnali Židy do domu, zapálil jej, a když matky vyhazovaly své děti okny ven, aby je zachránily, vracely je vidlemi zpět..." Ne Němci. Poláci! Sousedé z vesnice. Neskutečně silné, emotivní drama, které si o sobě Poláci dokázali natočit, a to nejen jako vypořádání se s historií, ale také jako snímek současného polského antisemitismu. (27.05.2017)

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)

Som vďačný režisérovi aj hercom za ten film. Za pokus o sebareflexiu dejín poľského národa. Vôbec sa nečudujem rozpoluplným názorom a rozhorčeným diskusiam okolo filmu a tejto témy. Takýto film by mali premietnuť všetkým našim "rodu-verným Slovákom", ktorých predkovia doposiaľ chvália "Tisa a jeho "štát" , a si žili z avizovaných majetkov (a neboli to iba malé "obchodíky na korze" s gombikami a cvernami či dedinské krčmičky) A kto pochybuje o príbehu nech si zaloví v Googli niečo o poľskom JEDWABNOM. (25.09.2014)

Uff, tak to bola sila... Dejiny skrývajú veľa viac či menej šokujúcich príbehov, ale toto bola naozaj silná káva (aj keď nemusí mať so skutočnosťou nič spoločné, no scenárista si to asi nevymyslel len tak, ale niečo ho k tomu viedlo). Aj dieťa zo ZŠ totiž vie, ktorí boli v 2. sv. vojne tí zlí a ktorí dobrí. Je množstvo filmov o ľuďoch s rôznym pôvodom, ktorí pomáhali Židom, ukrývali ich a zachraňovali im životy, no zdá sa, že nie všetci, ktorých Nemci okupovali, boli tí dobrí, ale niektorí boli presne takí istí hajzli ako fašisti, no o nich sa filmy netočia (až na tento). Neviem, či sú stále takéto protižidovské nálady v Poľsku bežné aj dnes, alebo toto bol špecifický prípad, no ak áno, asi sa mi trošku zmení pohľad na našich susedov po tomto filme. Škoda toho záveru (od súrodeneckej bitky) a pár slabších momentov, inak by to bolo za 5, dávno ma nejaký film tak emočne nechytil ako tento. (01.06.2015)

No jo, Poláci se opět nebojí rýpat pořádně hluboko do vlastních řad. Celkově ten film není úplně bezchybný, občas to bylo lehce kostrbaté v návaznostech a závěr byl překvapivě uspěchaný, klidně mohlo být ještě třeba dvacet minut navíc. Na druhou stranu je potřeba opět ocenit onen specifický polský "realistický touch", stupňující se syrovost (i když jsem si po zkušenosti se Zlým domem a Růženou pořád představoval, kam až by ten marasmus vystupňoval takový Wojtek Smarzowski :). No a taky mě hodně bavil výtečný a pro mě dosud neznámý herec Ireneusz Czop. A ještě se mi hodně líbilo, jak komplexně Pasikowski pracoval se zdánlivě nenápadným a nepodstatným detailem, ukradeným kufrem v úvodu filmu, kvůli čemuž musel hlavní hrdina neustále chodit pouze v obleku - takže si ho musel neustále prát (což je záminka k "meziscénám") a navíc jej tento look vizuálně ještě více vyděloval z nepřátelského prostředí vesnice. Nejpodstatnějším zprávou kterou Poklosie velmi sugestivně vysílají je ale onen neustále implicitně přítomný obrovský vykřičník, totiž jak dalekosáhlé s nesmazatelné následky má válka. A právě válka dává nejlepší příležitost oné pověstné svini, která se může skrývat v každém... (21.12.2013)