Dozvuky

Reziser Wladyslaw Pasikowski mi uz cosi hovori /Katyn/, ale tuna sa velmi nepredviedol. Na temu Zidov a Holokaustu tu bola natocena uz spusta snimkov, a tento rozhodne nepatri k tomu lepsiemu. Kalina sa vracia po X rokoch z USA spat do Polska a citi nenavistne pohlady na seba. To je asi cele, dalej sa tam nedeje nic, co by stalo za zmienku. Dlhe nudne zabery, priserne dialogy a priserne herecke vykony pochopitelne nepocitam. Takze som zas a opat rad, ze Polska kinematografia je na okraji nielen europskeho, ale aj svetoveho diania. A dufam, ze tam este aj sakramentsky dlho ostane. 40 % (20.01.2015)

Proč mně nedělalo žádný problém až na ten mírně nereálný konec, takovému příběhu uvěřit ? Protože lidská chamtivost nezná mezí a je někdy schopná čehokoliv, že někdy zůstává rozum stát a takových lidí jako Jozek, je asi opravdu moc málo. Jednou jsem navštívila kdesi v Jižních Čechách židovský hřbitůvek za vsí, který byl náhodou otevřený, protože tam byl jeden muž, který se o něj dobrovolně stará a chodí tam sekat trávu alespoň jednou za rok. Já tam byla v momentě, kdy ještě nezačal a když jsem viděla ty náhrobní kameny mezi tou metr vysokou trávou, bylo mně z toho tak nějak divně u srdce, takže jsem cítila velkou empatii k Jozkovi, který se rozhodl jednat podle svého svědomí i když netušil, jaké obrovské a negativní emoce to vyvolá. Je jasné, že tak úděsnou minulost nechtěl nikdo z místních vesničanů odhalit a možná, že kdyby Jozek jen trochu tušil, co se za ní skrývá, tak by do toho nikdy nešel, ale to by pak byl už jiný film. S příjezdem bratra, který byl světem přece jen trochu víc ošlehanější a postupně vzal věci do svých rukou, jsem celkem brzy vytušila jaká bude zřejmě pointa, ale i tak to byl velmi silný zážitek a za to dík. Ještě budu přemýšlet o pětce, protože i pár dní po zhlédnutí mně Dozvuky nevyprchaly z hlavy. (20.07.2015)

Pripadá mi, že Wasikovski trochu zbytočne podriaďuje svoj film žánrovým pravidlám a klišé. Ako na úrovni naratívu (westernový hrdina prichádza do mestečka a začne fukot), tak v jednotlivých situáciách (kopanie v noci musí byť v lejaku, pravdu sa dozvieme od zázračnej starenky, vychádzajúcej tajomne z lesa). Pritom objav náhrobkov by ihneď vyvolal záujem rôznych inštitúcií a určite aj vlády, lenže to by z toho bol nudný film. Dozvuky taktiež mohli skončiť o pár minút skôr a nechať veci viac otvorené. Inak film slušne šľape. (31.01.2016)

Oba hlavní představitelé byli výborní. Hudba, která se dostala až na dno duše. Staré rány a zločiny, které čas, náhoda , nebo osud, vyplaví na povrch za cenu obrovských lidských tragédií. Nezažila jsem válku, nejsem věřící a ten šílený hon na Židy je pro mně nepochopitelná utopie, kdy člověk člověku vlkem. A tak se z Ameriky po dvaceti letech vrací Frank za svým bratrem do rodného Polska, aby nechtěně byl hlavní postavou dramatu, o který nestál a znamenal pro jeho osobu obrovskou ztrátu iluzí. Když se chcete zachovat správně a když to někoho zničí. Vážně oceňuji Poláky, že se k válečným hrůzám postavili čelem, byť bolestně mířili do vlastních řad. Pro mně velmi silný film. Nejen o smrti, ale i o naději. (06.10.2014)

Som vďačný režisérovi aj hercom za ten film. Za pokus o sebareflexiu dejín poľského národa. Vôbec sa nečudujem rozpoluplným názorom a rozhorčeným diskusiam okolo filmu a tejto témy. Takýto film by mali premietnuť všetkým našim "rodu-verným Slovákom", ktorých predkovia doposiaľ chvália "Tisa a jeho "štát" , a si žili z avizovaných majetkov (a neboli to iba malé "obchodíky na korze" s gombikami a cvernami či dedinské krčmičky) A kto pochybuje o príbehu nech si zaloví v Googli niečo o poľskom JEDWABNOM. (25.09.2014)