Ledové království

Prazvláštně vystavěno; v první polovině se neděje ale lautr nic a tak se čas "nahání" písničkami "na sílu" v každé druhé scéně (prostě regulérní muzikál s pochybnou kvalitou produkce), aby se v druhé polovině konečně něco dít začalo (takový Hans Christian Andersen à la Disney) a rázem písně mizí a mizí až vymizí dočista (závěrečná cca půlhodina). Krásně stylizované a díky druhé polovině i více pro klučičí prcky než by jeden od "princezňácké uzpívané pohajdy" čekal. Což každopádně nic nemění na tom, že to nesporně je spíše pro děvčata a tomu odpovídá i role mužských postav, které tu jsou vyloženě do počtu (snad až na Olafa a soba). (24.12.2016)

Ty tržby jsou skutečně masivní. Přepnout do dětského režimu můžou spolehlivě i dospělí, nudit se zpravidla nebudou. To, co diváci chtějí vidět, jim tvůrci nabízejí, občas se podbízejí, občas by mohli být víc osobití, ale málokdy jsou otravní, což u disneyovek často bývá zvykem. Pouto mezi oběma sestrami je duší celého příběhu – obě se od sebe podstatně liší, a přesto k sobě chovají hlubokou lásku. Tvůrci tak představují klasickou animovanou pohádku se všemi atributy, takže písničky jsou chytlavé, akce vydařená a sněhulák Olaf musí bavit. A audiovizuálně je to prvotřídní podívaná. (13.09.2014)

Tak Ledové království se mi líbilo víc, než bych kdy čekala. Normálně mě to dostalo takovým tím krásným způsobem. Už Na vlásku si mě získal především tím návratem ke klasickým pohádkám, na kterých jsem vyrostla. Film mě na těch 102 minut dokonale dokázal vytrhnout od všeho a vrátit do dětských let. Za to moc děkuji. (24.02.2014)

Všechno co jsem kdy nesnášel na plytkých Disneyovkách v koncentrované podobě, velice povedenému Na Vlásku to nesahá ani po sobí hovno u nohou. Nejen ale že je to zoufale debilní, s nulovým nadhledem, a plné patetických otravných muzikálových písniček které vyhřezly někde z padesátek, roztomilých žvatlajících příšerek, vykrádání nápadů, a celkově nudného primitivismu. Já hlavně absolutně nepochopím jak tohle může kdokoli považovat za dobrý a fungující film. Bez ohledu na mé subjektivní antipatie - čistě objektivně z hlediska výstavby příběhu a pravidel pohádkového žánru. Není tu žádný smysluplný příběh, komplet všechno je tu dílem neporozumění mezi postavami a dílem náhody, není tu žádné směřování ke šťastnému konci - protože všichni jsou tu takřka dokonale happy už na začátku, v průběhu, i na konci, nezmění se tu vůbec nic, i smrt je tu podaná tak mazlivě že by i dvouleté šklebany rozesmála. Jediný náznak jakkoli záporné postavy a skutečně fungující zápletky, nějakého dramatu se kterým se musí hrdinové porvat, se tu objeví po hodině a čtvrt, a to jen na pár vteřin a naprosto retardovaným způsobem. A i ta oscarová písnička - ve filmu funguje, ale přímo tam z ní čiší jak brutální je to kalkul, vysoustružený z dekád Disneyovského vyrábění jímavých songů. Vedle tohoto je i Miley Cyrus avantgardní umělkyně. Seriously, sice řemeslné kvality to má nezpochybnitelné, vizuálně paráda, je to zručný továrenský produkt, ale teď v tuhle chvíli mám chuť dát tomu skoro "odpad". (04.03.2014)

Poté, co snímek sleduji s dcerkou cirka dvakrát denně, nemůžu jinak, než si za a) pořád zpívat: "najednouu, najednouuuuu..." a za b) už jen kvůli ní musím dát pět hvězd. Za sebe mohu říct, že až na to neustálé zpívání je to vlastně docela koukatelné a humorné. A také jistě každý ocení, že je to trochu jiné, než ostatní pohádková produkce jdoucí do bezvědomí. (31.01.2015)