Návrat idiota

Býval ústavním chovancem. Teď se vrací do života, protože by už nemělo smysl vyhýbat se životu. Bohužel, nebo kvůli nám bohudík, ho okamžitě rozemílají vztahová kola, jejich je nepřímo přímým svědkem. Nevím na co se zdejší diskutéři dívali když neviděli děj, ale já ho viděl a to předvedený tím nejúžasnějším způsobem jaký nám Saša naservíroval. Bravo. (04.03.2009)

Film, který dělá z Pavla Lišky jednoho z nejlepších českých herců. Jedná se o rozjezd jeho výborné kariéry. Nádherný tragikomický příběh, inspirovaný Dostojevského klasikou a převedený do současných reálií. Mě ten film prostě bavil. Ujetosti, podtržené dokonalými herci a režií... Co chtít víc. Jeden z nejlepších českých filmů. (03.07.2006)

Film jsem poprvé viděl v době svého vzniku a zapamatoval jsem si, že mě dostala hudba. A ejhle - on to můj veliký oblíbenec Vladimír Godár. Nádherná práce a ten poetický motiv, který se objevuje v různých pasáží filmu je pastva pro uši i duši. Celkově filmu nenuceně dotváří děj i charakter postav. Tohle je nejlepší film od tenkrát začínajícího a nadějného Saši Gedeona, který od té doby žádný jiný celovečerní film nenatočil a to je sakra veliká škoda! Už ukázal v Indiánské létu obrovský talent a cit pro detail, který naplno dorazil v Návratu idiota. Bezchybné herecké výkony, dialogy, které mají fakt šťávu, tempo a spád, vztahy a nenaplněnou lásku a situace, které patří k životu. Sašovi posloužila předloha F. M. Dostojevskijho - Idiot, kterou zpracoval přímo bezchybně a zasadil ji do dnešní doby. Profesionální filmařina, která mě evokuje dobu zlatých šedesátých let minulého století a geniální českou Novou vlnu. A další opravdu krásnou součástí snímku je moje dříve nejvíc milovaná herečka Táňa Vilhelmová, kterou nyní už bohužel moc nemusím. Ale v Návratu Idiota mě dostala a položila na lopatky (ty její nádherný očiska a výraz tváře). A Pavel Liška jako Idiot je kapitola sama pro sebe. Vrcholná tvorba českého filmu z konce dvacáteho století. (15.01.2016)

Tady pozor! To je moje. Návrat idiota pokládám za majstrštyk Saši Gedeona. Výborné! Zjevení jménem Pavel Liška, dokonalé scény u rodinného stolu, formanovská silvestrovská zábava a do toho Jirka Langmajer se svojí otázkou: kolik si jich měl? Často film nevídám, ale zařazuji jej okamžitě do svého vánočního playlistu. (05.02.2019)

Nejemotivnější film ze zlatých devadesátých. Pure gold na konci nejdivočejší dekády českého kina. Snad poprvé jsem docenila Dostojevského hrdinu, protože tento přesazen cele do nového kontextu je stále týž, ale o to nesmrtelnější. Možná, že díky Gedeonovi docením časem i Kurosawu a klasickou inscenaci s Javorským z prken Stavovského. Nu, zrající zážitky jsou to. (12.07.2016)