Temný případ - Noční krajina

Málo True Detective, hodně Mare of Easttown. Aneb když tvůrci nepochopí, co původní sérii učinilo slavnou, a místo temný, zvrácený a drsný kriminálky s neskonale hutnou atmosférou a dokonalou charakterovou studií naservírují jen nahodilá osobní dramata několika osob ze zapadlýho městečka kdesi na Aljašce, který kromě ledu a tmy nemá co nabídnout. Bude vám stačit posledních deset minut každý epizody a pak ta poslední, kde vůbec prvně pocítíte, jaký to celý mělo bejt, všechno ostatní je Night Boredom! (20.02.2024)

Aljaska/Island i atmosfera za sto bodů. Ano, mělo to nějaké mouchy (Jodie dali do scénáře místo textu jen samé vzteklé sakrování), ale nemá celkem žádný smysl srovnávat to s předchozími sériemi (k čemuž samozřejmě svádí už jen ten název, ale všichni vědí, že to nijak a na nic nenavazuje, dokonce je každá série i úplně jiný žánr; takže je to jen taková absurdní marketingová hra, z čehož sice kouká nějaká ta frustrace všech zamilovaných do jedničky - ti mají prostě smolíka, hlavně jestli mají ještě navíc averzi k bojovným Amazonkám, ale ve výsledku se to tvůrcům určitě vyplácí). Za sebe ale mohu říct, že mi to přišlo  zajímavé a tajemné a těšila jsem se na každý nový díl, což se mi už dlouho nestalo. A rozhodně jsem u toho nežehlila. (20.02.2024)

4. Série naplno nevyužila svůj potenciál a to, kde se seriál odehrává. Vlastně to nebyl ani moc temný případ. Čekal jsem asi mnohem víc, ještě když případ řeší někdo, kdo měl tu čest s nejznámějším kanibalem a vyřešil případ sériového vraha. Možná to věděli dopředu, že to nebude ono a tak tomu dali jen šest epizod. Že to je hodně silně ženský seriál mi fakt nevadí, ale to jak odflákli takovouhle příležitost a pořádně nevyužili prostředí, napětí a nějaký to mystično už mi vadí dost. 55% (19.02.2024)

Moje bezprostřední dojmy po dokoukání: Skvěle skombinovaná detektivní části s tou mystery s neskutečně silným "Outsider vibe", kdy vás bude buď bavit, že nevíte tak dlouho co tedy. Nebo vás to bude právě naopak strašně prudit. A možná o to ještě víc, až se sněhem projdete ke konci příběhu. Podle mého hodnocení jde vidět, na jaké jsem straně. A jsem s tím spokojená. Navíc, hned několikrát jsem si během sledování vzpomněla na knihy Arnaldura Indriðasona. Takže je asi jasný, že jsem spokojená. Stále ještě mrznu, ale jsem spokojená  :) Moje oficiálně zveřejněná recenze: Máme za sebou další sérii cyklu detektivních případů Temný případ. Jak se povedlo čtvrté vyšetřování s podtitulem Noční krajina?  Zima, že by ani psa nevyhnal. Něčí noční můra, něčí realita. Začíná polární noc, končí starý rok a kvůli novému případu začínají na povrch vyplouvat stará tajemství. Vítejte v Ennisu na Aljašce, kde se toho děje mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Už jenom tohle mě přimělo, abych se na Noční krajinu podívala. Byla jsem spokojená?  Příběh samotný je hodně chytlavý a napínavý. Jenom je třeba naladit se na vlnu, kterým směřuje. Temná krajina totiž využívá svého prostředí na maximum a servíruje mix detektivky a mystery, kde jsem hned chytla příjemný "Outsider vibe". Příběh se strašně dlouho drží právě toho balancu opačné myšlenky řešení, že skoro až do konce nevíte, s čím máte doopravdy čest. Nebo spíš, s čím by jste ji měli raději. Stejně jako to nevíte u hlavní vyšetřovací dvojky Elizabeth Danvers a Evangeline Navarro. Tahle nesourová dvojice je pro příběh stejně důležitá jako prostředí, všechny okolní vlivy, ostatní lidé. Otázkou je tedy to, zda je seriál dobrý jenom z toho důvodu, že se správně naladíte, nebo je prostě dobrý a tečka. Tak jak tedy?  Issa López napsala příběh, který je v základní kostře možná průměrný, ale tady je řeč o sérii, ne o knize. Všechny ty vizuální drobnosti, výběr herců, lokací a celkového pocitu ze sledování, tohle všechno utváří celou mozaiku. Může se tedy snadno stát, že vám jednotlivé dílky nesednou už samy o sobě, tak nejspíš ani vašemu oku nebude lahodit výsledný obraz. Ale znamená to nutně špatně odvedenou práci? Z mého pohledu ne. Pouze musíte hrát s tím, co bylo rozdáno. A pro mě Issa López všechno rozdala správně a v dobrém příměru. (19.02.2024)

Zajímalo by mě, jestli se ta první vlna recenzentů, kteří před odvysíláním unisono provolávali (takhle zpětně vyhodnoceno) blouznivě vyznívající hlášky o nejlepší sérii True Detective, pouze nechala opít rohlíkem (dojmem exkluzivity, že to vidí jako první), anebo jim za to od studia regulérně něco káplo. Nejpravděpobobněji si HBO dobře spočítalo, komu to exkluzivně ukázat může, aby se dočkalo kýžených ohlasů. Asi to nebylo zrovna dvakrát těžké - po finální epizodě se zdá, že největší pozornost byla věnována tomu, aby na "děj" byly navěšeny všechny progresivní motivy, za které "novináři" automaticky přičítají body. Takže je tu dominantní hlavní hrdinka (a je jedno, že extrémně nesympatická), silně reprezentované menšiny (a je jedno, že Kali Reis na to herecky nestačí), environmentální téma a pozitivně rámovaní teroraktivisti nebo domnělá inuitská mystika spočívající v občasných ezoblábolech a bloudící digitální zvěři. Já sám stokrát radši zhlédnu prorgresivní věc než konzervativní věc, ale nebetyčně mě štve, že si někdo myslí, že to bude stačit samo o sobě. Natočte sakra v prvé řadě dobrou kriminálku. Pět epizod jsem Night Country toleroval jako otravně natahovanou, ale - dejme tomu - průměrnou kriminálku, nicméně finále považuju za výsměch příčetnému divákovi. To bylo blbé na tolika úrovních! U flashbackové rekonstrukce toho, co se na té základně ve skutečnosti stalo, jsem smíchy vyprsknul nahlas. (19.02.2024)