Transcendence

Pro Kristovy rány, to jako vážně, pane Pfister? Jedno Stalo se nám nestačilo? Bitva o nejhorší film roku začíná a Transcendence rozhodně patří mezi favority na "vítěze". Takhle idiotská sci-fi s tak vážnou tváří tu už dlouho nebyla, a to na nás Hollywood v posledních letech zkoušel ledacos. Jak tedy vypadá to nejzlejší vysokorozpočtové dno? Inu, banda absolutně nezajímavých postav se dvě hodiny cachtá v totálně nesmyslném pokusu o jímavě hluboký, tragicky romantický a drtivě osudový snímek, jehož scénář musel někdo vypáčit z třicet let zamčeného šuplíku. Bohužel ale nenašel poklad, nýbrž spálení hodný štos pisatelské impotence, kterou snad museli rozpoznat i v cateringu. Znáte ten pocit, že byste sebelepší hollywoodský scénář rozstřelili třemi dobře mířenými otázkami? U Transcendence vymyslíte tři nové každých pět minut, což je prakticky to jediné, co drží vaši pozornost. Jinak jen valíte bulvy, co všechno Pfister a jeho parta prodávají s kamennou tváří, a zoufale přemítáte nad tím, jestli se Christopher Nolan někdy obtěžoval zeptat, čemu to vlastně propůjčil "výkonně producentskou" záštitu. Dal bych půl království za videozáznam jeho výrazu, až bude na Transcendence koukat. A ano... určitě by to byla zajímavější podívaná než prvotřídně stupidní debut jeho dvorního kameramana. (3/10) (16.04.2014)

Největší pozitivum filmu Transcendence je současně jeho největší slabinou: zatímco klamání tělem během vyprávění připravuje půdu pro silný závěr, pak totéž klamání tělem během reklamní kampaně připravuje půdu pro silné divácké rozčarování. Transcendence totiž rozhodně není post/apokalyptické drama, akční sci-fi nebo napínavý thriller. Jde o starosvětskou sci-fi v podobě i intenzitě, s nimiž se na kinematografickém poli setkáváme jen zřídka... což však není nijak překvapivé, jak se pokouším vysvětlit tady. (08.05.2014)

Znáte ten pocit? Určitě ho znáte. S hlavou zabořenou do načechraného polštáře, jež voní jako čerstvě nařezané květiny, pomalu otevíráte oči a začínáte svět vnímat všemi smysly. Vrabčáci na okenní římse vytvářejí přenádherný orchestr podmanivých tónin a svěží paprsky ranního slunce proplouvají skrze žaluzie do vaší ložnice a na stěnách tvoří bujaré sluneční obrazce. Líbezná vůně kávy, jež se lne ze spodního patra až do vaší vyhřáté postele, vás definitivně probudí. Vy s úsměvem na rtech vstanete a plní energie se na špičkách prstů roztančíte uprostřed pokoje na veselou duševní árii. Dnes bude báječný den! Ovšem ještě předtím, než se zakousnete do lahodného sladkého pečiva s džemem, musíte vykonat jednu důležitou věc. Pod paži vezmete dnešní noviny a odcházíte na záchod. Začten do veskrze pozitivních zpráv začnete sveřepě tlačit a po několika pracných cvicích rektálního svěrače se ocitnete v nekonečné euforii, odlehčen, šťasten a očištěn. Vstanete, abyste spláchli, když v tom se probudíte a uvědomíte si, že ležíte pořád v posteli a jediné skutečné bylo sraní! Následující dvě hodiny se brodíte sračkama ve vlastních peřinách, z prostěradla se snažíte marně setřást všechna zaschlá hovna, když si zoufale otíráte zpocenou držku, omylem si nanesete na rty kousky hoven z podnehtů a nakonec se z toho všeho kvalitně zeblijete. Znáte ten pocit? Tak něco podobného se vám stane při sledování této poševní vulvoviny! Herecké obsazení dává tušit potenciálně vyšperkovanou zábavu a místo toho dostanete naprosté a trapné hovno. (07.05.2014)

Ona naruby. Vypreparování krásně tajemné a sexu loudící Scarlett Johansson do podoby nezáživného a ukecaného Johnny Deppa, který šedou kůru mozkovou vyměnil za pořádně velké úložiště dat a v něm rodící se kupu záludností. Abychom se v příběhu neochomýtali jen kolem těch jedniček a nul tak jsou tu i postavy z masa a kostí, ale většinou se jen zmateně pohybují ve vlastním nevědomí na jaké straně barikády že bojovat. Už kdysi lidé věděli, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán .. tady se obdobně tápe, co že to po nás ta virtuální realita chce a kdy je potřeba ji pochcat, aby nenapáchala větší škody .. (18.04.2014)

Lákavému obsadeniu som neodolal, hoci mi to trvalo. Hoci som nečakal žiadne mega umelecké dielo a dostal som iba pozerateľné sci-fi, nemôžem tvorcom uprieť snahu. Film možno podáva informácie zbytočne komplikovane, pretože vo svojej jednoduchosti ide len o ďalšiu variantu na príbeh o tom, ako sa ľuďom môžu vymknúť stroje spod kontroly. Zahrávanie si s postavou J. Deppa bolo dobrým ťahom , divák netuší či stojí na strane dobra či zla, ale inak ma film veľmi neprekvapil. Priemerné spracovanie s kvalitným hereckým obsadením, to tu mávame dosť často a začínam si na to zvykať. Deppova filmová partnerka R. Hall mi často pripomínala Scarlett Johansson. 60%. (09.05.2015)