Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

Aj keď sa Oliver Stone chvíľami neudrží na uzde a predkladané interpretuje na hranici špekulácií, stavia výhradne na faktoch, ktoré sú vďaka množstvu odhalených tajných spisov aj pre našinca poľahky overiteľné. To je potrebné hrubo podčiarknuť. Nemá potrebu šokovať, nie je štvavý ani anti-americký, jeho komentáre sú skôr rozčarované, než nenávistné. Upozorňuje na najproblematickejšie miesta, bez obalu informuje o skutočných motívoch skutočných udalostí, ktoré sa diali na pozadí oficiálne predkladaných správ. Nesnaží sa o komplexný historický exkurz ani hĺbkový ponor do problematiky svetovej politiky a obchodu, len kričí do sveta prešľapy, krivdy a svinstvá, o ktorých sa takmer vôbec nehovorí a ak, tak len neochotne, narýchlo, pološeptom a pre istotu výhradne marginálne. Nebolo by zdravé ani veci prospešné urobiť si z Nevypovedaných dejín Spojených štátov modlu, na to sú až príliš osobné a v niečom sa môžu mýliť. Ale neklamú. (03.07.2014)

Tady na tomto dokumentu je legrační to, že lidi kteří nedávali v hodinách dějepisu pozor nebo třeba neměli buňky na to pochopit látku, která jim byla vykládána, tak to budou brát jako dokument a ne jako něco šokujícího natož neznámého. Je důležité si uvědomit, proč Oliver Stone natočil takovýto dokument, který podkopává domácí i zahraniční politiku nejmocnější země světa a už vůbec není vlastenecký. Tak zaprvé Oliver sloužil nedobrovolně jako voják v dodnes pro mnoha lidí nepochopené válce ve Vietnamu ze které si přinesl pár těžkých zranění a také trauma, které si nahrazoval pudrováním nosu kolumbijským kokolínem. Od té doby kritizoval skoro všechny vlády, protože byly pravicové a agresivní vůči mnoha rádoby nepřátelům a to zejména kvůli nerostnému bohatství a dalšímu bohatství, které chtěla tato velmoc s pomocí svých spojenců získat. Byl velký odpůrce likvidování diktatur v Latinské Americe, které USA provozovala v 70. a 80. letech. Tento desetidílný dokument nám ukazuje, že vše není tak růžové a jasné, jak nás to učí v našich školách a že by o tom, co se studenti dnes učí ve školách měli trochu přemýšlet a občas se kouknout na tento nebo podobnej dokument a né si nechat vymejvat mozky občas i nelogickými fantasmagoriemi, který nás na těch našich skvělých školách učí. Ha, ha. Za objektivnost, nenucenost, poznání mnoha nových faktů, která byla předtím nevyvratitelnou pravdou a za sympatie k Oliveru Stoneovi dávám jasnejch 100%. (11.05.2021)

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Viděny všechny epizody. Oliver Stone bývá našimi médii často vykreslován jako silně levicový příznivec neustále kritizující USA. Nejen tato dokumentární série je usvědčuje z omylu a ukazuje, že všeobecné vnímání dějin nejen USA je pokřivené. Tato dokumentární série přitom není až tak kontroverzní, je pravdou, že povětšinou poukazuje na nekalé věci a vyzdvihuje spíše negativa (občas i něco účelově zkreslí nebo poupraví), ale to jsou právě ta přehlížena fakta chybějící v obecném výkladu dějin. Nicméně pokud se alespoň trochu o danou problematiku zajímáte, tak většina předložených informací nepřekvapí. Úvod o druhé světové válce pak nenabízí vůbec nic co již není všeobecně známo. I průběh studené války není nijak překvapivý (v USA to samozřejmě vnímají jinak). Dokument chválihodně vyzdvihuje zářné postavy amerických dějin jako Roosevelta, JFK či Henry Wallace a naopak "očerňuje" symboly uctívané napříč USA (pro Evropany jistě jen stěží pochopitelné) jako Reagana či Bushe ml. Poslední díl je už poněkud politizovanéjší a je 100% kritikou. Jako největší přínos vidím vyznění celé série v tom, že na dějiny by se mělo nahlížet kriticky nikoliv je jen stále opakovat co je nám předkládáno (ať už obecně či tímto dokumentem), odlišit tak pravdu od lži a nepřijímat automaticky vše co je nám řečeno. (26.09.2014)