Režie:
Mel GibsonScénář:
Randall WallaceKamera:
John TollHudba:
James HornerHrají:
Mel Gibson, Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Ian Bannen, James Cosmo, Sean McGinley (více)VOD (3)
Obsahy(1)
William Wallace je malý chlapec a žije se svým otcem v rodném Skotsku. Skotský král zemřel, Skotům vládne anglický král Edward I., krutý pohan zvaný dlouhán, který si podmanil skotskou šlechtu a ty, kdo se stavěli na odpor, pověsil. Williamův otec s ostatními Skoty, kteří se nechtějí smířit s krutou vládou, se snaží vymyslet jak žít lépe a bojovat proti anglické vládě. Jednou přivezou Williamova otce mrtvého. Po pohřbu si pro Williama přijede jeho strýc Argy, který ho hodlá vychovat a dát mu vzdělání… William se vrací do rodné vesnice jako dospělý muž, právě když se koná svatba. Williama hned pozná jeho kamarád z dětství Hamish Campbell a dívka Murron MacClannoughová, která mu při pohřbu jeho otce vtiskla do ruky květ bodláku. Hamish se s Williamem dá hned do soubojů, William vyhraje a také se zakouká do Murron. Zábava je v nejlepším, ale zkazí ji příjezd šlechtice, který hodlá využít právo první noci. což uzákonil král Edward I. aby šlechta měla z jeho vlády nějaké potěšení. Večer se William zastaví u MacClannoughových a žádá rodiče, aby s ním pustili Murron ven. Rodiče ji pustit nechtějí, ale Murron naskočí k Williamovi na koně a odjíždějí pryč. Dlouho si povídají a při loučení podá William Murroně kus látky, v níž si schovával celá léta květ od ní... Druhý den přijede pro Williama Murronin otec MacClannoudh, aby s nimi jel na tajné shromáždění, ale William odmítne. Chce jen v klidu žít a rovnou se ptá, zda mu dá Murron za ženu. Otec však nesouhlasí, ale William s Murron se vezmou tajně, aby se o ni nemusel dělit se žádným vykonavatelem práva první noci... Murron je další den napadena vojáky, velitel se ji pokusí znásilnit, ale William ji pomůže a posadí ji na koně s tím, že se sejdou na jejich místě v lese. Murron však vojáci chytí, než stačí odjet z vesnice, připoutají ji ke kůlu a odsoudí za napadení královských vojáků. Velmož jí podřízne krk. William na ni zatím čeká, a když nepřichází, vydá se zpět do vesnice. Tam už na něj čekají vojáci. William za pomoci ostatních Skotů vojáky přemůže a velmože zabije. Po tomto boji se k Williamově skupině přidávají i další skotské klany, které už také nechtějí žít v pod vládou krutého anglického krále. Začnou válčit proti Angličanům a těm, kdo králi slouží. William se stává jejich vůdcem... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (1 323)
Vynikajuci historicko-romanticky velkofilm s charizmatickym Mel Gibsonom. Na tento film sa mozem divat donekonecna a stale ma dostanu niektore sceny (prichod Wallecea do dediny na koni, alebo zaverecna martyria). Gibson potvrdzuje aj tu fakt, ze sa mu veeelmi pacia brutalne sceny s hektolitrami krvi vsade okolo..............SLOBODÚÚ ()
Nezdieľam nadšenie prítomných, nakoľko o histórii čo to viem. Keby tam nemontovali onu love story s debilnou pointou, ktorú nechcem prezradiť ako spoiler tak by som tomu dal za 5. Nemôžem ale prekusnúť, že napriek perfektnej kamere, strihu, bojovým scénam a hereckým výkonom má film onu debilnú scenárovú odbočku ( i keď, dostali by ste svoju priateľku na historický film, pokiaľ tam nie je nejaká romantika ?), čím myslím to že "francúzska vlčica" Izabela z rodu Capetovcov, dcéra Filipa IV. ktorý zatočil s pápežom aj s templármi mala v čase smrti Williama Wallacea sedem rokov a žila u tatka v Paríži. ()
Všechno se tady sešlo, krvelačný Gibson, nejlepší soundtrack všech dob a parádní bitvy nesoucí se na příběhu lásky, pomsty a touha po svobodě. Braveheart snad ani zestárnout nemůže. Je hrozně zajímavé, kolik skvělých režisérů je právě mezi herci a nikoliv třeba mezi kameramany. Freeedoooooooom! 100% ()
Další z filmů mého dětství, Wallace je tu sice možná až příliš romantizovaný, ale o to tady vlastně jde... Ten film má všechno co má správný historický velkofilm mít - emocionálně statný příběh, precizně zvládnuté bojové scény, velkou myšlenku (v tomto případě boj za svobodu) a HLAVNĚ charizmatickou hlavní postavu... Gibson to zvládl jak herecky tak režijně, k tomu si přidejte démonického Edwarda I., který je skutečně výborně zahraný, krásnou francouzkou princeznu, Williamovi spolubojovníky na život a na smrt, kteří se starají o vtipné momenty (Ir je frajer!) a skvělý soundtrack... vypadne vám epos jak bič. "Milost.-Milost Williame..." "Svobodáááááá!" Citové vydírání, které vždycky rád sežeru i s navijákem a zabrečím si... 90% ()
V roku 1995 natočil Mel Gibson svoj druhý film, kde okrem toho, že strávnil hlavnú úlohu, sedel i na režisérskej stoličke. Jedná sa o historický snímok "Statočné srdce". Je to príbeh legendárneho škótskeho hrdinu Williama Wallace, ktorý žil v trinástom storočí a viedol povstanie voči anglickému kráľovi Eduardovi. Mel Gibson to natočil tak bravúrne, že bol tento jeho snímok ocenený piatimi soškami Oscara. "Statočné srdce" sa stalo najlepším filmom. Mel Gibson prevzal cenu ako najlepší režisér. Tretiu sošku si odniesol kameraman John Toll. Ďalšie dve boli udelené v kategóriach: Make up a Strih zvuku. ***** ()
Galerie (126)
Zajímavosti (103)
- Keď prechádza Robert the Bruce (Angus Macfadyen) medzi mŕtvymi vojakmi po bitke pri Falkirku, je tam záber na plačúcu ženu a chlapca. Keď žena zdvihne hlavu, je vidieť, že neplače, ale sa smeje. (rezanec1003)
- Bitva u Falkirku ve filmu je spíše spojením několika bitev a potyček dohromady. Ve skutečnosti se na anglické straně irští bojovníci téměř nevyskytovali, tudíž nemohli přeběhnout ke Skotům. Naopak velšští lukostřelci údajně hrozili přeběhnutím kvůli nedostatku jídla. Bitva byla ve skutečnosti mnohem více statická. Robert Bruce v této bitvě vůbec nebyl, v té době byl v Carricku na jihozápadě. Vyobrazení Bruce jako „zrádce“ je spíše odkazem na bitvu či potyčku o Happrew, kde Bruce společně s jinými anglickými rytíři měl za úkol zajmout Wallace a jeho spojence rytíře, Sira Simona Frasera. Stejně tak zrada dvou skotských šlechticů je převzata z jiné bitvy, která se odehrála v době, kdy byl William Wallace ve Francii nebo Římě, kam cestoval žádat o podporu po prohře u Falkirku. (ajaxx)
- Väčšina historikov sa zhoduje, že "právo prvej noci" nemá reálny základ a je len výmyslom neskoršej doby. (BUBO26)
Reklama