Statečné srdce

Dokonalost sama o sobě. Historické filmy můžu, ale nevyhledávám je. Braveheart jsem však měl v hledáčku již dlouho. Tento tříhodinový válečný opus jsem až trestuhodně dlouho opomíjel, ale nyní už chápu, za co je Mel Gbson tak opěvovaný. Film natočil dokonale, ale co víc, snad ještě lépe to zahrál a já jako divák jsem neměl problém v žádné scéně mu jeho roli nevěřit...právoplatný úspěch...90% (05.12.2014)

Dodnes nikým nepřekonané středověké bitvy. Gibson řekl, že natočili i nějaké krvavější, ale bylo to příliš, tak to do filmu sami nedali - docela bych to tedy rád viděl. Jeden z mála filmů, kde mi nevadí tříhodinová délka. Režie je brilantní - kromě bitev je skvěle odvyprávěn celý příběh, hodně mu pomáhá krásná kamera a hudba Jamese Hornera, za kterou měl Jamie dostat Oscara, ale dostal ji průměrný Pošťák. (19.07.2003)

Tak jeden z kinematografických restov po 12-tich rokoch splatený. Keďže som nedávno videl 300, Gibsona mám rád a škótsky akcent priam zbožňujem tak pod 5 ísť nemôžem. A ani nechcem. Trochu desivá stopáž frčí ako po masle a film nemá jedinú zbytočnú, či nudnú pasáž. Trochu plytké a prvoplánové, ale vo výsldeku veľkolepé, strhujúce a účinné. (21.04.2007)

Historický film není mým oblíbeným žánrem, a pokud nějaký upoutá mou pozornost, tak se tak většinou stane díky kultovnímu statusu, hereckému obsazení či hudbě. To je i případ Statečného srdce. Nesmírně a s velkým očekáváním jsem se těšila hlavně na hudbu Jamese Hornera. Ta se také stala prvotním důvodem mých slz, které se mi při sledování draly do očí. Měla jsem pocit, že v tomto případě tvořila hudební stránka snad více než polovinu jeho celkových kvalit, stejně jako se zapříčinila na mém výsledném dojmu z tohoto oceňovaného snímku. Nebýt těch magických Hornerových melodií, bylo by pro mě Statečné srdce jen lehce nadprůměrným dílem. Mel Gibson je výborný, stejně jako jeho režie a výprava, ale příběh sám o sobě není zase tolik jedinečný. Když v úvodu filmu malá holčička utrhla kytičku a nesla ji malému Willu Wallacemu, do toho začaly hrát ty úžasné tóny, do očí se mi vlily slzy a byla jsem dojata na nejvyšší míru. Hornerova hudba dokáže divy:) (10.11.2010)

Povinné školní představení, při kterém mi školní idol dával znamení, kdy můžu vystrčit hlavu, abych se vyhnula středověké tortuře. Historickou epiku já ráda, ale v knihách, bez názorných obrázků a infarktuplodných skřeků. Zjevně mi chybí to prazákladní: Braveheart. Doufám, že mi to většina mých pětihvězdičkových oblíbenců promine, ale tohle MELodrama never ever. (05.04.2007)