3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Zvěrstvo, co se vůbec nemuselo stát, ale došlo k němu. Skutečný příběh holčičky, co se musela proměnit v ženu v těch vůbec nejúzkostlivějších podmínkách a vinou jednoho nechutného prazm*da byla navždy ochuzena o možnost normálně žít. Protože něco tak šíleného vás poznamená na celý život. Trefně autentické zpracování ožehavé story, které (doufám!) alespoň částečně zabrání dění čehokoli podobného. [viděno na Netflixu 22.2.2023] (22.02.2023)

3096 dní je pozoruhodný životopisný film, který nás nechává nahlédnout do 8 let života nejznámější oběti únosu na světě. A toto právě přidává tomuto filmu na síle. Právě ten pocit, že to, na co se díváte, se opravdu stalo. Jak mladé verze Nataschy, tak dospělá verze jsou skvěle obsazené a odvádějí skvělý výkon. Celkově se tedy jedná o skvělý film, která stojí za to vidět. (20.11.2020)

První německý film, který jsem si dobrovolně pustila a celý ho dokoukala. Příjemně mě překvapil. Dohnala mě k tomu zvědavost, protože mě příběh Nataschi Kampusch zaujal, hlavně tedy kvůli prezentaci samotné unesené dívky, pohledné, sebevědomé a sečtělé. Navíc nemůžu zapomenout, jak jsem v době, kdy se zveřejnil její návrat, právě dočítala knihu Sběratel od Johna Fowlese. Zvláštní náhoda. Film je velmi dobře natočený, herci odvedli skvělý výkon, skutečně působivý zážitek. (16.05.2016)

Tohle drama šlo dlouho mimo mě. Nějak jsem si říkal, že to není úplně téma, které musíte vidět hned, jak ho někdo vyšle do světa. Pak se ale náhle objevil v televizi a tak jsem zkusil. Co se týče dramat podobného ražení, tak si nezadá s těmi nejlepšími z Hollywoodu. Jen s tím rozdílem, že tento je podle pravdy, což je na něm to strašidelné. Herečky ztvárňující Nataschu byly každopádně super a Thure Lindhardt tu Priklopila zahrál perfektně. Jeho osobnost bude navždy lámat hlavu kdejakému psychologovi. Film nicméně hodně chladný, bez emocí, čerpající z faktů. V tomto případě je to ale možná lepší. (13.04.2021)

Dlhodobo sa vo voľnom čase zaujímam o dopad dlhodobého nedobrovoľného neštátneho pobytu na zdravie jedinca. Teda únosy, uviaznutia v divočine, poblúdenia v horách i poblúdenia mysle. Prípad dievčaťa, ktoré bolo akýmsi Priklopilom (nomen-omen) väznené v tajne vybudovanej izbe v podzemí súkromného domu vyše osem rokov, je v tomto zmysle zaručeným ťahúňom pre ľudí s podobným koníčkom. Od filmu som nečakal nič (uviaznutý kdesi v modrých číslach priemeru), dostal som skvelý kúsok. V duchu nových a dobre robených nemeckých filmov. To nie je výnimočná záležitosť, lež pravidlo. No a k obsahu? Mužov, ako Priklopil sú podľa mňa mraky. Najradšej by objekt svojho srdca vlastnili ako vec a tak s ňou aj zaobchádzali. Podľa zvrátenej vôle samca. Žiadna úcta, len ščekavé rozkazy, bitky a sex. To majú kompenzovať luxusnejšie vybavené sviatky s darčekmi. Takže, ak by aj chuderka Nataša nemusela znášať hrôzu nemožnosti stretávania s inými ľuďmi (okrem psychopatického únoscu s kinderstube - čo naznačuje správanie k matke i babke), tak mnohým iným ženám sa také ponižovanie, ako je ukázané vo filme, deje dnes a denne. A to legálne, bez akéhokoľvek únosu. (24.10.2021)