Reklama

Reklama

Uloupil jí celé dětství... Příběh Nataschi Kampuschové netřeba blíže představovat, svého času obletěl doslova celý svět. Desetiletá Natascha odešla ráno 2. března 1998 po hádce s matkou sama do školy ve vídeňské čtvrti Donaustadt. Krátce nato ji unesl pětatřicetiletý elektrotechnik Wolfgang Priklopil, který ji více než osm let věznil v maličké místnosti pod garáží, kterou sám vybudoval. Filmovou verzi tohoto příběhu natočila v roce 2013 v německé produkci americká režisérka Sherry Hormannová a do hlavních rolí obsadila irskou herečku Antonii Campbell-Hughesovou a dánského herce Thure Lindhardta. (Česká televize)

(více)

Recenze (173)

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

Od samého počátku mi tenhle "portál kritiků" přišel směšný a špatně vymyšlený. Od samotného hodnocení, kdy většina účastníků netuší, že tři hvězdičky nejsou průměr, ale 60%, malou škálou v hodnotách, ukrývání za přezdívky, a v neposlední řadě klasickou gaussovu křivku IQ. Největší procento v populaci jsou lidé podprůměrně inteligentní. Ti mají často pocit, že musí být vyslyšeni. Bohužel nic lepšího nebo aspoň jiného nemáme. Občas tedy čtu zasvěcené komentáře, které jsou úplně mimo. Kdyby si alespoň odpustili rádoby odborná hodnocení typu: tvůrce zřejmě vůbec nerozumí hudbě, kamera byla slabá, skvělá, a nebo jako tady - snímek by si zasloužil profesionálnější provedení. Jako kameraman s třicetiletou praxí musím říci, že je skvělá. Z hereckých výkonů mrazí a ta civilnost a stereotyp působí velmi autenticky. Jsem vděčný za německou verzi, protože právě hollywoodská verze by byla určitě "klasicky profesionální". ()

Tejkina 

všechny recenze uživatele

Je mi špatně z toho, že je to natočeno podle skutečné události.. Neuvěřitelné jaké zrůdy chodí po tomto světě... Asi bych trošku zkrátila stopáž, jinak bych řekla, že se zpracování filmu velmi podařilo. EDIT: i po několika dnech po zhlédnutí mi tento film zůstává silně v paměti. Zvyšuji proto na plný počet hvězdiček. ()

Reklama

dan4815 

všechny recenze uživatele

Inu, správný Rakušan pěstuje ve svém sklepě nějakou dívku nebo incestní rodinu, a síla tohoto výroku podporuje, až snad národní hrdost místních slova, že tato dvojice je jedna z nejslavnějších Rakušanů. Wolfgang si zde tvořil svou malou princeznu, která byla spíše drzá a divím se, že na ní měl Wolfgang nervy. A jak si svou květinku připravoval na soulož, můžeme vidět strasti obou stran. Ze začátku byl strýček Píček hodný, četl pohádky, obstarával jídlo. Později přes mnohé rebelie měl Natashu spíše za věc, která mu patří. Nahrazovala myčku, pračku, nafukovací pannu. A o tom film je, nehledejte žádné pikantnosti, i herecké obsazení je... poněkud slabší, prostě opocená čela a stud v očích. Děj také byl méně výrazný, sondáž do mysli penisu Wofganga se nekonala, prostě pár momentů z jejího únosu. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Příběh je to strašidelný, dívka neuvěřitelně silná..nejspíš i zapracovalo to čemu se říká "Stockholmský syndrom"... A pro rodiče též peklo na zemi... Antonii Campbell-Hughes která hrála https://www.csfd.cz/tvurce/262679-natascha-kampusch/ bylo v době natáčení  30 let a přitom hrála 14 letou Natašu.Snad z obav režiséra, že by tak mladá dívka roli nezvládla. ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Docela drsný příběh podle skutečné události. Mladou Natschu unese šílený člověk v Rakousku v jejích desíti letech. Ta je u něj zavřená ve sklepě celých 10 let. Jak film plyne postupně se ukazuje povaha jejich vztahu. Přesto, že má Natascha několik příležitostí k útěku, podaří se jí to až v jejích 18-ti letech. Občas člověka až zamrazí... "Nelži mi!" ()

Galerie (36)

Zajímavosti (10)

  • V roce 2008 Natascha budovu koupila. „Je to groteskní. V domě, kde jsem nikdy nechtěla žít, musím nyní platit elektřinu, vodu a daň," řekla tehdy novinářům. (nicolcat)
  • Filmový projekt inicioval německý producent Bernd Eichinger. Po jeho smrti v roce 2011 se produkce stala mezinárodní a film byl natočen v angličtině. Se zfilmováním příběhu dnes 25letá Kampuschová souhlasila právě díky své důvěře v Eichingera a jeho produkční společnost Constantin Film. Prvním filmem, který viděla na svobodě, byl totiž právě snímek z jeho dílny Parfém: Příběh vraha (2006). Kampuschová si smluvně vyhradila právo na drobné zásahy do scénáře. (Dragoni)

Reklama

Reklama