Prokletí žlutozeleného škorpióna

Ďalšia bohatá nádielka allenovského bizarného humoru, ktorý nezastrie konkurencia široko ďaleko. Námet s hypnózou vyzdvihnutý Allenom na piedestál originality, následné ostro-vtipné zamotanie situácie, poisťovací detektív s plešinou, nevinnými očami prerážajúcimi cez okuliare a s večným prívalom argumentov presahujúcimi rámec prijateľnosti. Skvelá Helen Hunt, skvelý Woody Allen, skvelý scenár alebo....... "Ako to dopadne, keď sa cynický pohoďák zamiluje do neurotickej kravy." (28.07.2010)

Jeden z nejlepsich a nejvtipnejsich filmu Woodyho Allena. Nema cenu vychvalovat skvelej pribeh, perfektni hudbu a podobne a prejdu hned k tomu nejhlavnejsimu, Woody, Helen a jejich dialogy. Jednak oba hrajou naprosto dokonale a ty jejich dialogy, to je proste genialni a vetsinou super vtipny. Proste skvela komedie osvezena krimi zapletkou, u ktery se vzdy dobre bavim. (11.09.2007)

Tento Woodyho snímek je sice přeplněn sofistikovaným humorem a spoustou nezapomenutelných hlodů, ale jako celek ho drží především zvláštní a trefná souhra dvou intelektuálně mamutích postav - Allen a Helen Hunt zase nejsou až tak rozdílní, těžko říci, kdo tu má převahu a poslední slovo. Zábavné je pak také porovnat, jak se chová Woody obvykle a jak pod vlivem hypnózy. (01.09.2006)

Po druhém zhlédnutí bych asi pět hvězd nedala. Přesto z osobní nostalgie ponechávám původní hodnocení. Především díky Woodymu Allenovi. Ten je v roli hypnotizérem ovládaného detektiva pojišťovací agentury tak směšně legračně líbivý, že přivírám obě oči nad malými nedostatky filmu. Postupně upadající tempo filmu omílá však i tuto roztomilou legračnost do lehkého znudění. (17.05.2008)

„Zapomeňte na logiku a zkuste mi trochu věřit...“ Je to zvláštní pocit být chvíli aktérem či alespoň svědkem něčeho, pak se probudit ze stavu hypnózy či sna a prakticky úplně zapomenout. Na tento film zase rozhodně zapomenout hned nelze, ale skoro obdobný pocit probuzení se ze zvláštního sna jsem měl taky po skončení celého filmu. Velice originální krimi komedie Woodyho Allena, pohybující se tak trochu kdesi mezi nebem a zemí, psychologicky někde mezi vědomím a podvědomím, mě do onoho transu nejen svou mystickou zpáletkou opravdu dostala. Tohle PROKLETÍ chci určitě vidět někdy znovu, ještě alespoň jednou hltat tu jedinečnou retro atmosféru podbarvenou stylovou hudbou, být u toho svědkem neotřelé filmové loupeže na pokračování, absolutně se vymykající všemu, co bylo k tomuto tématu na plátně odpromítáno, a vychutnávat si u toho ňoumovského Woodyho v nešťastně zmanipulované a rozdvojené postavě soukromého detektiva a nezáměrného zločince, v obklopení dvou velmi pohledených blond krásek (jinak též skvělých hereček) a nonšalantního Dana Aykroyda. Skoro se mi nechce věřit, když jsem si v zajímavostech přečetl, že sám Woody Allen považuje tento film za svůj nejhorší a dokonce lituje svého obsazení do hlavní role. Za sebe musím říct, že zatím žádný jiný film tohoto svérázného tvůrce mě tolik nebavil, nehledě na to, že je to snad poprvé, kdy se mi Woody zamlouval (a to velice!) i jako herec. Za mě výborná záležitost! 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (05.03.2021)