Prokletí žlutozeleného škorpióna

Ďalšia bohatá nádielka allenovského bizarného humoru, ktorý nezastrie konkurencia široko ďaleko. Námet s hypnózou vyzdvihnutý Allenom na piedestál originality, následné ostro-vtipné zamotanie situácie, poisťovací detektív s plešinou, nevinnými očami prerážajúcimi cez okuliare a s večným prívalom argumentov presahujúcimi rámec prijateľnosti. Skvelá Helen Hunt, skvelý Woody Allen, skvelý scenár alebo....... "Ako to dopadne, keď sa cynický pohoďák zamiluje do neurotickej kravy." (28.07.2010)

Woody Allen zvolil jednoduchý a pritom hriešne nevyužitý námet, ktorý ani veľmi nekomplikoval ale skôr priamočiaro rozvinul. Pridal pár nezabudnuteľných postavičiek, mileneckú zápletku a ďalšia príjemná komédia bola na svete. Potenciál námetu využil do poslednej kvapky. Nechýbajú typické, precízne Allanovské dialógy, plné originality a úsmevných „hlášok", dokonale vykreslené charaktery postáv, trefne vybraná hudba a presný objektív kamery. O filmoch Woodyho Allena netreba veľa písať, tie treba jednoducho vidieť. Prekliatie žltozeleného škorpióna patrí ku klasickým Allenovským komédiám, ktoré pobavia, neurazia a rozhodne stoja za zhliadnutie. (25.10.2014)

Půvabná díla filmových návratů mohou být také něčím víc než jen oparem romantizující nostalgie. Skutečným tvůrcům nabízejí prostor pro nové pohledy, neozkoušené zorné úhly a tím pro řadu prvků, které v daném kontextu oprávněně působí až objevným dojmem. V případě ŠKORPIÓNA, komediálně pojatého návratu k někdejší tvrdé škole amerického kriminálního filmu, se oživujícím průsečíkem stává proslulý lidský i herecký fenomen Woodyho Allena. Komika, která těží ze skrytého potenciálu jinak naprosto vážných scén žánru, je podporována i perfektní výpravou, za kterou by se nemusela stydět ani třicátá a čtyřicátá léta, do jejichž zlomu je film situován. Neméně zdařile je zvládnuto jiné velké téma doby - sufražetství, které se tehdy postupně proměňovalo a klubalo do moderního feminismu (pojetí úlohy Huntové v mnohém evokuje podobně pohádkově pojaté PO ČEM ŽENY TOUŽÍ). Rehabilitace nesvalnatého, navenek zcela neatraktivního, tak trochu pořád chlapeckého mužství je dalším Allenovým přínosem, který pronikavě spoluzvyšuje diváckou přitažlivost ŠKORPIÓNA. Hbitý, rychle plynoucí děj dále zušlechťují brilantní rozhovory doslova přeplněné gejzíry neotřelých slovních gagů. Allen i ŠKORPIÓN potvrzují - pokolikáté už ? - starou dobrou pravdu: že nezáleží na zvolené formě či žánru filmu, ale na tom, zda tvůrce, který ví, co chce, je také s to svou představu realizovat. Allen do této nanejvýš výběrové společnosti vždycky patřil. A patří. (20.12.2008)

Film prošpikovaný skvělými hláškami. Nicméně epika kulhá, jak invalidní důchodce, méněcennější příběh v tak ubohé verzi sama sebe jsem viděl možná tak při záměně kufrů na letišti u filmů z počátku minulého století. Allen by si měl uvědomit, že jsme v novém tisíciletí. Konečná scéna tak bolestivě nesedí, až to bolí. Woody a já asi nikdy nebudeme dobří přátelé...jsem mimo mísu, jak pozoruji hodnocení ostatních. (16.09.2016)

Tak nevím ... asi bych tento počin nazvala lehčím úletem páně mistra, nebo třeba crazy-allen. Ale proč ne ... I přes klišovitý námět a výlet do vod crazy komedie, je zpracování úžasné a podmanivě své. Samozřejmně díky allenovskému lehkému psychoanalytickému humoru a perfektní atmosféře 40-tých let podmalovaných výtečnou jazzovou hudbou. A řada situačních dialogů vám prostě zůstane v paměti hodně dlouho, obzvlášť pronáší-li ho sucharský nervák a svůdník žen C.W. v podání páně Woodyho. (29.12.2005)