Král rybář

Setkají se dva bezútěšní looserové: 1) Cynický Jack se cítí odpovědný za smrt několika lidí zabitých fanouškem svého rozhlasového pořadu. 2) Perry, který sice sám není mrtvý, přesto patří mezi oběti.(Onen rozhlasový fanoušek zabil jeho ženu). Perry neúnosnost situace vyřešil tak, že se zbláznil. Minulost se dnes Perrymu zjevuje v podobě rudého rytíře, který představuje stále se vracející připomínku násilí a krutosti. - Perry a Jack se nemohou vyhnout osudovému setkaní, které je má oba zachránit. A kdo je vlastně král rybář? Ve středověkém eposu se dozvíme, že je to trpící král, jehož může zachránit pouze bloud (= blázen) s čistou duší. Perry, někdejší profesor literatury, vidí v Jackovi zachránce, který dokáže získat svatý Grál (= univerzální zařízení přinášející štěstí a zaplašující smrt). Třebaže Perry neustále žádá Jacka o pomoc, je to vlastně Jack, který potřebuje být prostřednictvím Perryho zachráněn. Spouští se systém vzájemných záchran skrze příběh o králi a Grálu. - V předčasném závěru Jack získá pro Perryho dívku Lýdii (z ní právě jen Perryho láska dokáže udělat cosi zvláštního). Domnívá se, že tím získal čisté svědomí (zaplatil pokutu a může jít), je však exemplárně poučen. Napřed musí být doléčen, exemplárně napraven. Jack musí ukrást Grál. Musí to udělat právě proto, že to odmítá. Odmítá porušit společenskou normu. Odmítá chovat se iracionálně. Odmítá octnout se mimo normální společnost. Musí to však vykonat, aby zachránil Perryho a skrze jeho záchranu i sebe sama. Vyléčil své sobectví a napravil se. - Prostředky jimiž dokáže Gilliam vzbudit pocit mystična jsou prosté, účinné a proto geniální. Mezi brilantně odvedenou režisérskou práci patří samozřejmě taneční scéna v nádražní hale, ale jsou tu i další. Proměna otrhaných žebráků v bludné rytíře, Perryho sledování Lydie nebo krádež Grálu jsou ukázkou toho, jak najít zázračno uprostřed New Yorku. „I like New York in June. How about you?“ (11.04.2004)

Další příklad toho, že přehnaná stopáž velice snadno dokáže filmu intenzivně uškodit. Parádní scénář, všechno je úžasně zahrané. Skvělé výkony i výběr jednotlivých herců. Až na toho odpudivého transvestitu, vůči kterým jsem bohužel stále jaksi zaujatý, to byl jeden sympaťák vedle druhého. Již třetí film v řadě, kdy mě okouzlila hudba. Gilliamův humor mám rovněž moc rád. Terry zde dokázal zahrát na vážnou notu, ale i dokonale rozesmát. Zkrátka všechno tu fungovalo. Až na zmíněnou stopáž. Kdyby byl snímek o půlhodinku kratší nedostalo by se na občasnou vatu, která nudila takovým způsobem,, že jsem měl chuť sledování přerušit a navázat později. Dokonce jsem tuto chuť přetavil v realitu a dal si snímek napůl. Lepší tři kousky. Hluboký a krásný film. Jen bych si ho příště žádal výrazně kratší. Velká škoda. (01.04.2019)

Skrytá perla, která oplývá Gilliamovskou hravostí a pečlivostí. Milý příběh o přátelství, lásce a naději okořeněný stihomamem i lidským utrpením. Williams je typově přesně obsazený a Jeff Bridges tu s chutí ztvárňuje roli pohodového borce, který spadl do haldy hnoje, ztratil smysl života a snaží se z toho všeho vyhrabat. Rovnováha mezi pohádkovým světem fantazie a realitou je tu znovu velice tenká. Gilliam v nejlepší formě. (23.05.2012)

Fisher King nieje len úžasným filmom, ale aj zaujímavým prierezom Gilliamovej kariéry, a môžete nájsť motívy ešte z dôb jeho montyphytonovského obdobia, ale aj aj motívy, ktoré sa objavovali v jeho neskorších fimoch. Inak je to proste riadne uletená Gilliamovka plná pološialených postáv a strelených historiek, ale aj nečakane hlboký ľudský príbeh ktorý dojme a pohladí na srdci. Odporúčam aj tým, ktorí pochybujú o tom, že Robin Williams je výborný herec.(10/10) (08.12.2008)

Velmi zábavná, klasicky Gilliamovská záležitost. Celých těch téměř 140 minut sice krásně uteče, na čemž má rozhodně zásluhu i tradičně vynikající Jeff Bridges, ale něco zde prostě chybí. Po filmu jsem sice vstal ze sedačky po dobrém filmu, ale chybělo mi něco, o čem bych po skončení přemýšlel. Nepřišl žádná otázka, žádný námět a film tak vlastně uplynul, jako by byl skoro o ničem a to je velkou chybou, ale dost možná to může být jen subjektivní pocit. Ani osobní úvod režiséra před projekcí nedokázal zachytit tu čtvrtou hvězdu, která byla téměž nadosah, ale pak zmizela v nedohlednu. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)