Král rybář

Nezaměnitelný rukopis, bizarně bláznivý styl a humor, tvořivost a fantazie Terryho Gilliama jsou poznávacími prvky jeho osobnosti. Po filmech 12 opic a kultovnímu Brazil jsem od něj jako třetí film zhlédla Krále rybáře. Ten chlapík se mi začíná opravdu líbit:) Skvělé výkony Jeffa Bridgese, Robina Williamse a také Amandy Plummer. Bizarní příběh s údernou silou originálního scénáře, dialogů, vtipu a celkového zpracování. Během sledování filmu jsem čekala, jestli se fantaskní představy bláznivého Perryho nějak prolnou do skutečnosti a jeho, myslí stvořená legenda o Rudém rytíři a Svatém grálu umístěném na 5. avenue nabude realistické podoby. Pak mi došlo, že se jedná pouze o jeho vlastní "svět" a že vlastně to hlavní, o co zde jde, je hledání, naděje a láska. Vždyť, kdo je vlastně bláznem? Člověk, kterého ostatní takto můžou nazývat, může mít mysl více uspořádanou než člověk, který se nám jeví jako naprosto "normální." Mám ráda filmy, kde se, my, co si připadáme často jako "blázni" nebo "jiní", můžeme zachumlat do vytříbeného, správně bláznivého, avšak až důležitě pravdivého smyslu pro lidskou odlišnost, představivost a fantazii. Thanks, Terry:) (30.01.2012)

Nemohu zazdít fakt, že Terry Gilliam je zručný filmař, obohacující diváka svým zvláštním, fantaskním viděním světa, které mívá nezřídka i hlubší myšlenku. Co mi vadí, je způsob přehánění, jako kdyby chtěl všechny své postavy, náměty, pointy, zvraty, reály i vize (které by samy o sobě mohly být i geniální) vměstnat do jednoho projektu, přitom by se na nich dalo slušně vystavět filmů několik. Důsledkem je všeobecný zmatek, kdy například pochopím, proč je Parry blázen jako když vyšije, ne tak už jeho nenadálý obrat, kdy oděn v bílém distingovaně klábosí u večeře. Nejhůř stravitelná však byla groteskně přemrštěná postava Lýdie, která, krom svých mindráků, nezažila žádný hlubší zásah do psychiky - přehrávaná Amandou Plummer si často počínala ještě cvokatěji, než hlavní cvok. Abych jen nerýpala, výčitkami mučený hrdina v podání Jeffa Bridgese byl skvělou volbou a jediným důvodem, proč vydržet do uklopýtaného konce. Škoda, že totéž neplatí o Robinu Williamsovi - "kterého nemohu vystát a jehož ublekotaný, hřejivý a dobrácký styl hraní mi leze na nervy" - stejně, jako uživatelce Mi Nü-Chai, jejíž slova jsem si s dovolením vypůjčila - líp bych to totiž nevyjádřila :-) (03.10.2009)

Nebudu psát o tom, jak je Král rybář špatný film. Nebyla by to pravda, ty 2* spíš znamenají, že jsem se pociťově s tímhle filmem naprosto minul. Dobře to napsala má oblíbená uživatelka Phobia. Ano, pro řadu uživatelů to je nejlepší a nejsrozumitelnější Gilliamův film. O Kletbě bratří Grimmů se psalo a říkalo, že je to jen poloviční Gilliam, přitom tam jsem všechny znaky typické pro jeho tvorbu spolehlivě poznal. Tady je nenalézám vůbec a po pravdě řečeno by mě ani nenapadlo, že tohle natočil právě Gilliam. Je to totiž typická ždímačka na city a příběh o outsiderech, kteří se dokážou znovu oklepat, vstát a jít za štěstím. Nedávno jsem znovu zhlédnul Rain Mana a musím říct, že na mě i po letech svou dávkou sentimentu spolehlivě zafungoval, tady to ale nějak nešlo. Ten film je totiž tak nějak přehrávaný a to ani ne tak díky hercům, kteří patří k hollywoodské špičce, jako spíš díky požadavkům scénáře a režiséra. Tím pádem pro mě nejsou dost civilní a jestli se např. v profilu Amandy Plummer píše o tom, že se snad nemůže najít divák, který by nebyl dojatý její postavou v tomto filmu, pak krčím rameny a říkám "Ano, já jsem ta výjimka". Buď točíte film se zjevnou fantastickou nadsázkou typu Horší už to nebude (který byl ale přitom v hereckém projevu mnohem civilnější) nebo točíte snímek z reálného světa a tam podobné zvraty a postavy, jako je bláznivý Parry, jednoduše nepatří. Reálný život bezdomovců a jejich skutečné problémy ten film míjí vzdáleností světelných let. Ano, je to hezky natočené a zahrané, ale neřeklo mi to vůbec nic a znovu se už k tomuhle filmu vracet nebudu. Celkový dojem: 45 %. (29.01.2012)

Příběh o nikdy nekončícím hledání bájného svatého grálu (lásky), zasazený tentokrát do kulis moderního New Yorku a komentující některé všetečné otázky, které nás dnes trápí. Kdo je šílený, kdo šťastný a kdo opravdu svobodný? Málokde se to dovíte tak nenásilně jako tady, v podání Robina Williamse a Jeffa Bridgese pod taktovkou Montyho Gilliama. Tématicky absolutně nadčasový film. "I like New York in June, how about You?" 90% (01.01.2015)

Na rovinu, nebavilo mě to. Chápu velikost a podstatu dějového rámce, ale zpracování mi nesedlo. Osud je pěkná mrcha a většinou jeho cesta vede přímo až na dno propasti. Někdy se zázračně otočí někde uprostřed mezipřistání, ale výjimečně. Nic se neděje samoúčelně, všecko má svůj smysl a řád. Lidská psychika je snad nejkřehčí neuchopitelná hmota, která na světě existuje. Jediná sekunda, špatné místo, osudová věta a nenapravitelná tragédie navždy změní život člověka. Paradoxně se střetly dvě historicky prověřené paralely: OD A KVŮLI ŽENSKÉ VEDLA CESTA DO PEKLA A Z PEKLA ZPĚT VEDLA KVŮLI A K ŽENSKÉ. Obojí rovným dílem pro oba mužské hrdiny. Bláznovství bylo předlouhé a přehnané, naopak charismatický hezoun Jeff se sexy hárem mě "donutil" vydržet a dokoukat do konce.☺ (23.01.2012)