Zloději času

„Marion, skoč pro chudé!“ :) Na Time Bandits Terryho Gilliama jsem se těšil jako na potenciální imaginativní hody plné bizarnosti a nápadů. Bohužel jsem zažil nemalé zklamání. Nepatřím mezi skalní ctitele pythonovského humoru, tak mi možná leccos uniklo (nebo možná nebylo moc co najít), ale vyjma povedené scény s Cleesovým přiteplalým Robinem Hoodem (alespoň vím, odkud přistál ve Shrekovi) se moc věcí k pobavení nenašlo. Záležitost se Supreme Being nepočítám, to bylo fajn, ale standard. Nepochopil jsem kontrast mezi naprosto skvělými výpravnými scénami typu Agamemnón, vstup do pevnosti zla aj. (jež měly potenciál na svou dobu totální pecky a nemusel by se za ně stydět nejeden dnešní film včetně Pána prstenů) a naivně televizními efekty, spojenými s hlavními dobro/zlo postavami (neměl bych zapomenout na neuvěřitelně líný střih v mnoha scénách). Abych to uzavřel, celek na mě působil rozcupovaně, očekávaná absurdnost se dostavila v nečekané formě a především jsem se skoro celou dobu trvání tohoto veledlouhého filmu nudil. Doporučit lze pouze zarytým „montypajtnovcům“. (02.08.2010)

Tak tohle ne. Nepochopila jsem to? Nebo to nebylo ani napínavé, ani k smíchu, ani nic? Jenom pasáž se Seanem Connerym byla jako z jiného filmu (lepšího). Když se zase objevili trpaslíci, řekla jsem si kruciš... Nepochopitelně vyhozené místy doopravdy dobré kulisy a triky. Občas jsem se zasmála, ale některé vtipy byly fakt trapné. (03.08.2010)

Filmy Terryho Gilliama jsou ve slabších momentech víc pastvou pro oči než pro mozek. Nepochybuji, že v tom lze nacházet stopy záměru a na obhajobu je třeba uvést, že vyvážit vizuální, hračičkovské obžerství nějakou stejně pádnou myšlénkou není jednoduché... Ta disproporce dráždí. Time Bandits operují obligátními Gilliamovými tématy – cestování časem, dětskou fantazií utrženou ze řetězu a panikou s technologií, až má jeden dojem, zda toho věhlasný animátor nenaložil na bedra svá a snímku příliš - žádné není rozpracováno tak perfektně jako v soustředěnějších příbezích [12 opic, Krajina přílivu] a mělkost zvláštně alegorických [supreme being vs. Zloba] tezí maskuje efektní karneval postaviček [Holm, Cleese, Palin] jen částečně – a to jde o tedy o karneval prvotřídní, to tedy zasejc ano. Nakonec lze trochu smutně konstatovat, že nejlepší jsou pasáže s ex-Monty Pythony [hlavně komunista Robin Hood je jak vystřižený z nějaké zapomenuté scénky] a důmyslné CGI-free animace, z nichž třeba pevnost Zloby překonává co do pompy (both-of-)Two-Towers. (06.11.2012)

Tohle byl slušný úlet bláznivého muže z anglie Terryho Gilliame, kterého bych rád uctíval za tento snímek, ale on si to bohužel nezaslouží. Z putování časem, na které jsem se těšil, je nakonec jen ubohé běhání skrz časové díry a snaha útéct tomu Nejvyššímu. Jestli vás láká jméno Seana Conneryho rychle ho vypusťte z hlavy, protože Sean je ve filmu chabých 10 minut v roli Agamemnona. Při setkání s Robinem Hoodem je patrný zbytek MP humoru, který je lehce cítit v celém filmu. Terryho nápady a fantazie nemají hranice a Terry dokazuje jakým geniálním bláznem je. Film jistě padne do oka nejednomu jedinci, ale pro mě zůstane slabým odvarem toho co jsem čekal. (07.06.2006)

Wocamcaď pocamcaď - tentokrát to s tim fantasmagoričnem přehnal. Si tak sleduju putování malýho čuřiny a grupy liliputů skrz čas a místo, ale nemá to žádný řád, hlavu, patu, nestane se nic, co by rozvinulo příběh a pak bum, prásk, finito. Většinou jsem postrádal aji humor. Tentokrát Gilliam odbyl i výpravu, na který si jindy dá tolik záležet. (07.08.2006)