Definice lásky

"Život není to co chceme, ale to co máme".... Leporelo několika příběhů ze života, z nichž některé jsou až trošku přitažené za vlasy. Asi nejméně logicky mi přišel příběh mladíka, který nejdříve vybere celou hotovost, koupí za ni své přítelkyni (asi) zásnubní prstýnek a když ji ho má předat při romantické večeři, udělá nakonec něco úplně jiného. Jako proč? To mě hlava nebere. Přesto mě film místy pobavil i dojmul zároveň (mj. díky Květě Fialové v její poslední roli). A zaujal i hudbou Jana Maxiana. (02.01.2019)

Láska má mnoho podob a dá se definovat mnoha způsoby. Ovšem, tyto způsoby, které nám představil Michal Viewegh byly příliš ploché a promitivní. Nechtělo se mi ani nad osudy jednotlivých párů přemýšlet. Jediný, kdo mi přišel normální byli Květa Fialová a Jan Skopeček, ale u nich za to samozřejmě mohly životní zkušenosti. Všichni ostatní mi přišli jako idioti, kteří se plácali v tom, do čeho se sami vlastní vinou dostali a některým to snad i vyhovovalo. Bohužel jsem se s nikým nedokázala stotožnit, protože to vypadalo jako bych si pročítala nějakou vztahovou encyklopedii nebo listovala v příručce. Hudební doprovod dalekosáhle předčil děj televizního filmu. (07.01.2013)

Nic jsem od tohoto televizniho filmu necekal, kdyz jsem si precetl, kdo psal scenar. Od Viewegha jsem nikdy nic necetl a ani to nemam v planu, pokud jsou ale jeho knihy stejne ctive, jako jeho zfilmovane dila, pak nechapu jeho oblibenost. Definice lasky poukazuje na nekolik zivotu, ani jeden nebyl nicim vyjimecny a alespon trochu me bavily jen postavy, ktere zahral Lichy a Chmela. Film je bez pointy, dej negraduje a nic vlastne ani neresi. Proste typicky ceska tvorba. Nejlepsi je tak hudba Jana Maxiana. (09.02.2014)

Označení Definice lásky jako dekorativního filmu je přesné: je to cosi jako nábytek značky IKEA, neurazí, nenadchne. Scénář spletený z různorodých bakalářských povídek s nedotaženou pointou, neživotné postavy s pseudopsychologií - a přece je tu něco, co mne přinutilo tuhle Vieweghovu splácaninu vidět dvakrát: vynikající, k filmu se až nehodící herecké výkony Pavly Ptáčkové (její mimická hra v koupelnové scéně by si zasloužila cenu sama o sobě), Báry Polákové a Norberta Lichého. (09.02.2014)

Příliš mnoho příběhů a vlastně žádný z nich není dovedený do konce...V podstatě o ničem. Škoda. Jinak ale velice hezky natočené, dobře zahrané (příjemně překvapil Raego s večeří pro dva), ale bohužel musím konstatovat, že méně (osudů) by bylo více. P.S. Soundtrack od Jana Maxiána byl hezky romantický. (07.01.2013)