Quo Vadis

Kniha je podle mě mnohem lepší, film pokulhává v atmosféře, rozměru zpracování i ve ztvárnění některých postav. Spokojenej jsem byl zejména s Petroniem ( ikdyž v knize byl ještě o level zajímavější ), Chilónem a správně praštěnej mi přišel i Nero. Polákům musim připsat ke cti, že se vůbec pouštějí do historických spektáklů - u nás už se jich asi moc nenatočí... Shrnutí = radši si to přečtěte :-) (02.06.2008)

Bohužel, tady nemohu jinak a jakožto znalý knižní předlohy jsem ještě vcelku mírný, poněvadž srovnávat tohleto z Sienkiewiczovým veledílem naprosto nelze; což se dá na jednu stranu vcelku pochopit, ale že zaostává o míle daleko i za o 50let starší verzí (a to jakože naprosto ve všem) - to už je trošku moc.. (25.09.2006)

Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... (30.05.2003)

Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. (08.04.2007)

Tak trochu z povinnosti zhlédnuto. Kladem je syrově ztvárněné utrpení křesťanů a davová psychóza většinového obyvatelstva, strašlivě je ovšem představeno křesťanství samotné. Stranou ponechme, že na teologických fakultách (tedy jak na kterých) se již dávno vyučují představené historické události jako do větší míry mýtus (Petr v Římě, Nero původcem požáru atd.). Horší je jiná věc. Klišé "křesťanských" filmů. Tolik nicneříkajících frází o lásce a odpuštění by se jistě dobře vyjímalo v "sále království" leckterého charismatického či letničního společenství; tvůrci by ovšem měli vzít vážně posun doby (od napsání románu uběhlo přece jen 100 let, od Nového zákona ještě více) a pokusit se mluvit a točit o raném křesťanství srozumitelně a historicky věrohodně. Film je dalším nezvládnutým pokusem o křesťanskou problematiku; a že jich panečku je. Dělají historii i křesťanství medvědí službu a jdou tedy přesně prosti záměru spisovatelů předloh. Stále více si uvědomuji, že nejlépe, když se věci chopí inteligentní nekřesťané, kteří často lépe a přesněji trefí meritum věci. Mrkněte na Pána (prstenů), Poslední pokušení či Matrix a pochopíte, že ty fráze nejsou vlastně zas až tak blbý, jenom nesmějí jako fráze znít. (18.04.2017)