Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... ()
Bohužel, tady nemohu jinak a jakožto znalý knižní předlohy jsem ještě vcelku mírný, poněvadž srovnávat tohleto z Sienkiewiczovým veledílem naprosto nelze; což se dá na jednu stranu vcelku pochopit, ale že zaostává o míle daleko i za o 50let starší verzí (a to jakože naprosto ve všem) - to už je trošku moc.. ()
Prvni polovinu jsem nebyl vtazen do pribehu, ktery mne vsak vtahl v druhe casti.Zajimavy pribeh z mnoha pohledu.Nemohu rici ,ze sledovani tohoto filmu bylo ztratou casu. Celkove se to nasim polskym sousedum povedlo."Bohove te stvorili jen jako zlodejicka a ty jsi se stal demonem. To nevydrzis!" ()
Jako film je to opravdu slabé, ale určitá hodnota se mu upřít nedá. Z filmu nejde dost dobře říct, co bylo na předloze tak úžasného, že za ni dostal autor Nobelovku. Nicméně je to pořád celkem dobré pokoukání, trochu jiný pohled na starý Řím, než nám ukazuje Hollywood, který je mi bližší. Navíc umožní divákovi i hlubší zamyšlení, pokud je divák ochoten. Rozhodně minimálně výkon Boguslawa Lindy je (jako vždy) jistě dost dobrým důvodem ke shlédnutí tohohle filmu. ()
Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama