Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()
Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... ()
Ti křesťani jsou blázni, jak furt věří v Ježíše a boha a jiný takový pytloviny. A toho je celej film. Nejen, že to je hrozně dlouhé, ale taky to je nuda. Poláci se snažili udělat velkofilm, což se jim částečně v některejch scénách podařilo, ale většinou je to nepropracované a je tam plno kiksů, jak hereckejch, tak režisérskejch. Boguslav Linda, tan teda byl výbornej, stejně jako vtipnej caesar, ze kterýho jsem měl celou dobu srandu (a nevím, jestli to tak mělo vyznít). Chvíli to bylo záživné v tém Koloseu, kde tam na ně vlítli ti lvi a býk a ukřižování, ale stejně i v těchto scénách byly kiksy jak prase. Takhle ve mě zůstal akorát tak zážitek z toho nápadu, ale ne vizuální. ()
Budu trochu lovit z paměti, neb je to dlouho, co jsem měl tu čest ptát se quo vadis, domine u tohohle filmu. Bylo to krátce po tom, co jsem si přečetl Sienkiewiczovu knihu. Tehdy bych byl (přiznávám) méně kritický. Dnes mi do značné míry vadí herecké obsazení Marca Vinicia a Lygie a příliš dlouhá stopáž. Ve zbytku nemám výraznější výhrady a už vůbec nesouhlasím s tím, že by se polská kinematografie díky tomuhle filmu propadala do pekel. Naopak velkou radost mi udělal Bogusław Linda, který Petroniovi vdechl přesně to, co jsem od něj očekával - byl pro mě onen arbiter elegantiae - , a Jerzy Trela coby Chilón Chilonidés - vychytralý budižkničemu. ()
Polský velkofilm, který je v jádru jen další televizní blbost, jen se stále strašně snaží působit jako něco víc. Což mu v drtivé části stopáže vůbec nefunguje. A i když má tu stopáž skoro stejně dlouhou jako film americký, náhle je čekání na konec ještě mnohem mnohem víc k smrti nudící. Prostě úkrok vedle. Televizní look, díky němuž i aspon jemně slušné kulisy stále vypadají jako kulisy a atmosféra je tak něco, co neexistuje, režie taky nic moc ale dávám stejně dvě hvězdy díky slušnému soundtracku a pro mně docela fajn hrajícím hercům, což je taky jediná výhra oproti staré klasice. Tenhle typ lidí se mi prostě hodí do svých rol víc, než většina osazenstva minule. Minimálně věkem. Ale to je čistě subjektivní názor a ty herecké výkony mají obě strany stejně dobré, ta stará dost možná ještě lepší. Petronius je ale lepší zde. ()
Reklama