Reklama

Reklama

Quo Vadis

  • Polsko Quo vadis
Polsko / USA, 2001, 160 min (Alternativní 135 min)

Obsahy(1)

Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Četl jsem tu na stránkách řadu vesměs negativních komentářů k polskému filmu Quo Vadis. Bylo to prý špatně zahrané, špatně natočené. Velkofilm, který nemá akci a tempo, přináší pouze nudu, šeď atd. Nesouhlasím! Co je to velkofilm? Film, na který byly vynaloženy mimořádné finanční prostředky, které se pak projeví v celkové pompéznosti a akci, množstvím kostýmů a dobových replik? Kde začíná a končí hranice velkofilmu? Jak v této souvislosti srovnávat Hollywood s Evropou nebo Asií? 18 mil $ je na evropské poměry slušná částka. V Hollywoodu se taková částka zaplatí jednomu herci. Nebo patentem na velkofilmy se pyšní jen Hollywood? Film nelze škatulkovat označením velkofilm. Je cosi shnilého v tom pojmu. Něco jako by nám říkalo, že okázalá pompéznost a strhující akce je víc než nápad a myšlenka. Finance plynoucí do filmu mají jít na vypíchnutí nápadů a myšlenek a ne na zakrytí faktu, že myšlenku nemáme a čímsi jí nahrazujeme. Něčím, co se skrývá pod vějičkou velkofilmu. Termín velkofilm škodí kinematografii. ………… Není pravda, že film je špatně zahraný. Objevují se zde kvalitní výkony Petroniuse (Boguslaw Linda) a Nera (Michal Bajor). Jejich rozhovory o umění, životě a politice jsou vtipné a zároveň mrazivé. Nějak takto jsem si Nerona skutečně představoval (jen trochu hezčího :-) ). Už jsem jen čekal, kdy začne předvádět své další talenty. Zejména šermířské a vozatajské schopnosti a herectví. Mimochodem nepodařilo se nikdy zjistit, jak požár vzniknul. Zapálení na příkaz Nerona je jen jedna z hypotéz. Skvělá je i postava Chilona. Jeho přetvářka, úlisnost a udavačství probouzí v člověku největší opovržení a jakousi formu strachu. Pravda, že další postavy tak výrazné nebyly. Herectví ale nahrazovali přirozeností, což pomáhá autenticitě. Chování jejich postav zůstávalo věrohodné. Počáteční zápletka jednostranně nuceného románku postupně vystřídává stupňované napětí spojené s politickou represí křesťanské komunity. Předhození lvům byl pro mě jeden z neúděsnějších filmových zážitků. Režisér se velmi citlivě snaží o postupné seznamování diváka s životem křesťanů. Rozhodně nejde o nějakou násilnou propagaci náboženství. Přesto jak se děj chýlí ke konci, několika drobných klišé se dočkáme. V očích nevěřícího diváka tak film v ten moment trochu ztrácí na hodnotě. Ale není to o tom, že by tam někdo někoho bušil 2 hodiny Biblí do hlavy a vyhrožoval peklem. Je to předně popis historické události se zaměřením na určité věci. Fakt, že obsah filmu, je jednoznačnou ódou na počátky křesťanství, nelze zakrýt a ani se o to nikdo nesnaží. Křesťanská víra v kontrastu se zhýralým prostopášným životem římských patriciů a císařského dvora působí jako něco nadpozemsky krásného. Není divu, že nové náboženství rychle nabíralo na popularitě, zejména pak u občanů neřímského původu, jichž byla v impériu většina. Přesto snímek vyznívá poněkud jednostranně. I Římané žili zbožný život a vyznávali duchovní hodnoty. Pozitivní stránka římského náboženství není zmíněna. Chování v císařském paláci bylo na hony vzdálené životu prostého občana, který se bohů bál a modlil se k nim. Společenský vývoj dal ale nakonec křesťanství za pravdu. Škoda, že křesťanství se po pár staletích institucionalizovalo. Jedna církev v určitou dobu měla takovou moc, že ovládla duchovní svět celé Evropy. Šíření víry se stalo šířením lásky k církvi. I zatoužila brzy církev i po moci světské. Nárokovala si majetek i právo na rozum. Měla dominantní politický vliv. Církevní schizmata, křížové výpravy a inkvizice, neměly nic společného s počáteční křesťanskou vírou a nadějí na lepší spravedlivější svět, ve kterém jsou si všichni lidé rovni, s nadějí kterou šířili křesťané ve filmu Quo Vadis. 72% () (méně) (více)

Dannysek4U 

všechny recenze uživatele

Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()

Reklama

sta odpad!

všechny recenze uživatele

Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli by se tahle verze Sinkiewiczovi líbila. A to mluvím o kratší stopáži. V plné délce by to muselo být dost slušné utrpení. I během těch dvou a půl hodin člověk často znuděně kouká na čas a očima tlačí vteřinovou ručičku dál a dál. Poláci se snažili, ale dopadlo to podobně, jako kdybychom něco takového točili my. 50% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Kolbiště ve filmu byl Circus Maximus. (Maskati)
  • Sluhu Ursusa ztvárnil Rafał Kubacki, reprezentant Polské lidové strany a zápasník Juda v těžké váze. (mr.filo)
  • Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)

Reklama

Reklama