Dva životy

Tomu říkám kandidát na Oscara! - Film je za Německo kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 2013. Vynikající, napínavé a působivé drama o vyrovnání se s minulostí, o programu Lebensborn i o mocné východoněmecké Stasi, jejíž chapadla byla opravdu dlouhá... A radost vidět po dlouhé době ve filmu Liv Ullmann. (09.10.2013)

Do první poloviny naprosto nesrozumitelný film, který jsem měl chuť opustit, neboť jsem vůbec nechápal, kdo je kdo, a nezdálo se, že se zlepší. Nakonec se z toho však vyklubalo nesmírně zajímavé drama z oblasti, o které jsem toho moc nevěděl - o osudech zavlečených dětí ze severských zemí do Německa a posléze zneužitých východoněmeckou tajnou službou. (07.12.2014)

Když jsem většinu času napnutý a vaří se mi mozek nad tím, co a jak se stalo, je to jasné znamení páté hvězdičky, kterou si Dva životy bezpochyby zaslouží. Nejenom, že to bylo zajímavé z pohledu historie, ale především se člověk pozastavuje nad osudy obyčejných lidí, které jsou zlem stiženy vždy nejvíc. 90% (24.09.2017)

Ešte pred sledovaním tohto filmu je potrebné sa trocha pohrať v histórii nemecko – nórskych vojnových vzťahov. Úplne sa stotožňujem s názorom kolegu „Aky“. Prvýkrát som sa s touto témou fínsko – nemeckých deti stretol vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 a aj tu som túto oblasť už okrajovo spomenul v komentári. Ale tento film je trocha iný. Nemci bojovali o Nórsko (o prístup k švédskej železnej rude) od 9.4. do 10.6.1940, keď Nóri podpísali kapituláciu a moc v štáte prevzal Vidkun Quisling, nasadený Hitlerom. Nórsko sa stalo súčasťou Tretej ríše. V Nórskych rodinách žili nemeckí vojaci a samozrejme dochádzalo ku vzťahom s nórskymi ženami. Z týchto vzťahov sa narodilo 11 až 12 tisíc deti. V tej dobe bol rozbehnutý v Nemecku program Lebensborn (Prameň života). Otvorené dvere v tomto projekte mali matky deti nemeckých vojakov, či už z mimomanželských vzťahov alebo slobodné mamičky. Do konca vojny porodili matky po celej Európe Nemcom približne 7500 a keď pripočítame Nórsko tak takmer 20 tisíc malých árijcov. Tieto deti boli roztrúsené po celom Nemecku a tak sa objavili po oslobodení aj vo východnom bloku. Tu sa s ich osudmi už hrala tajná služba NDR STASI. (03.07.2015)

Velice silný příběh o ženě, kterou dostihla minulost, která zaskočí nejen její rodinu. Námětově snímek velmi připomíná Hřebejkův český film ´Kawasakiho růže´, ale tento německý počin je svým zpracováním o hodně stupínků výš. Příběh zpracovaný na základě skutečných událostí i dnes dokáže šokovat osud lidí, kteří svůj život v těžkých časech nijak nemohli ovlivnit a museli dělat to, co jim stávající režim nařídil. Dokáže to ale současnost vzít v úvahu? Hrdinka tohoto příběhu si to nemyslela a tak změnila své jméno. V době pádu berlínské zdi a snaze vyšetřit nacistické zločiny spáchané na "válečných dětech" ve východním Německu je i přes její snahu nesvědčit prozrazena i její poválečná (nucená) spolupráce s tajnou službou, což byla asi ta největší rozbuška pro okolí než fakt, že je dcerou norské ženy, která byla svého času znásilněna německým vojákem a které byla odebrána a dána do tábora Lebensborn. Snímek po psychologické stránce buduje velmi stísněnou atmosféru, která artovou kamerou a skvělým scénářem dává divákům téma k hlubokému zamyšlení. Jak by jsme v takové situaci reagovali my? Měli bychom pochopení? (03.12.2016)